hrad Švédská skála

Veslova skála, Spálov
Terénní náznaky strážního hrádku považovaného za jeden z opěrných bodů obranné soustavy knížete Břetislava I. proti Polsku. Zničen požárem. Lokalitu na výrazném skalním ostrohu částečně poškodila výstavba dřevěné rozhledny.
Hlavní obrázek místa
Pohled od nádraží
© Jan Laurýn, 10/2007
Graficke pismenko Ke hradu nevedou žádné značené cesty. Trochu náročnější cesta vede od vlakové zastávky Heřmánky. Je nutné za nádražím přebrodit řeku a jít výrazně stoupajícím údolím potoka Bralný. Vpravo nahoře instinktivně zbytky hradu určitě najdete.
Jiný možný přístup je přímo z Heřmánek. Odtud jít po mostě přes řeku ke štěrkovně, kde zabočit doprava na cestu, vedoucí proti proudu Odry. V místech, kde velmi výrazně zahýbá, se na konci zatáčky nachází informační tabule naučné stezky, odtud je již vidět altán v jádře. Místo příliš zbytky hradu nepřipomíná. POZOR! Pokud půjdete z Heřmánek podle již zmíněného přístupu, vůbec nesledujte mapu, tam jsou všechny cesty špatně (alespoň teda u ShoCartu).
Jan Laurýn, 10.11. 2007

    historie

    Historie lokality a hrádku na Švédské skále
    Historie lokality je pravděpodobně velmi stará. Oderský historik Rolleder zařazuje Švédskou skálu do Břetislavovy obranné soustavy proti Polsku v 11. století. Švédská skála (Schwedenfelsen) u Spálova prý sloužila jako opevněný hraniční bod, který měl zabránit, aby nepřátelé, kteří vpadnou od severu údolím Červenky, nemohli táhnout dále na Olomouc. Existenci tzv. železné brány (Landestor), jak se tato opevněná místa nazývala, dokazuje

    Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek, Z. Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly, Opava 2003, 21.11. 2007

    popis

    Popis lokality hrádku na Švédské skále
    Lokalita tvoří konec táhlého ostrohu, zakončeného skalnatým srázem. Původní úzký šíjový příkop oddělující hrádek od stoupajícího terénu, stejně tak jako čelo lokality, byly v minulosti poškozeny, respektive poničeny stavbou lesní silnice. Přední pahorek o rozměrech asi 20 x 9 m převyšuje zbytek lokality o cca 5 m. Stávala na něm patrně obranná věž, která tvořila zároveň štít pro malé nádvoří za ní. To bylo asi 25 m dlouhé a obsahovalo objekty

    Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek, Z. Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly, Opava 2003, 21.11. 2007
    Archeologické nálezy z lokality
    Některé sporadické archeologické nálezy nalezené R. Míkou na Švédské skále pocházejí převážně z konce 13. století. Jelikož ani v minulosti nebylo na lokalitě nalezeno žádné zdivo, ani jeho základy, lze předpokládat, že na hrádku mohla být pouze dřevěná opevněná stavba se srubovou hlásnou věží a s palisádami.
    Jan P. Štěpánek podle J. Tichánek, Z. Šerý: Šlechtická sídla na Novojičínsku, Butterfly, Opava 2003, 21.11. 2007

    Časová osa

    11. století
    Dle oderského historika Rolledera je Švédská skála zařazena do Bretislavovy obranné soustavy proti Polsku.
    1642 - 1650
    V dobách třicetileté války okolí Spálova drancována švédskými oddíly nedaleké fulnecké posádky, od toho název Švédská skála.

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

    Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

    Edice Kartografie
    hrad
    terénní náznaky
    volně přístupno
    Česká republika
    Moravskoslezský kraj
     Nový Jičín  (NJ)