Graficke pismenko Vysoko nad údolí Jizery vystupuje skalní masív kolem Mužského, jak se nazývá čedičový suk, který kdysi v třetihorách pronikl druhohorními pískovcovými naplaveninami. Náhorní plošina, která se tu vytvořila, pokrytá úrodnou půdou a lemovaná bizarními pískovcovými stěnami příkře spadajícími do více než stometrové hloubky, již odedávna vábila pozornost člověka. Dominantní poloha, ovládající celé daleké předpolí, výborná přirozená ochrana a možnosti zemědělství, to vše poskytovalo prvořadé podmínky pro pravěké osídlení.

 
Graficke pismenko Skutečně také archeologický výzkum celého území, kterému se odedávna říká Hrada, potvrdil, že se tu soustřeďovalo osídlení od doby nejstarších zemědělců až po středověk.
 
Graficke pismenko Na jižní strané Hrad, oddělena jen úzkou šíjí, je asi 160 kroků dlouhá a 40 až 50 kroků široká ostrožna, na níž se zachovalo menší hradiště nazývané Klamorna. Jeho opevnění proti Hradům tvoří hliněný val, který ještě dnes dosahuje výšky 2 m a v základně je 7 m široký. Vlastní plocha hradiště je ze dvou třetin zničena bývalým lomem. V okrajových skalách na konci ostrožny jsou vytesány čtyři světničky se záseky pro okna a dveře. Ve středu dvou světniček jsou kamenné stoly, jeden oválný a druhý čtvercový, na kterém je nezřetelný letopočet, snad 1434. Je možné, že tyto stoly jsou zbytky sloupů, které kdysi podpíraly stropy světniček. Asi v polovině hradiště, u jeho jižní strany, byla ve skále vytesána čtyřhranná cisterna o straně asi 1,5 m a hluboká asi 5 m. Na okrajových skalách jsou také stopy po dřevěných stavbách, zářezy do kamene pro trámy a opory.
 
Graficke pismenko Při archeologických výzkumech se nalezly na Klamorně doklady o pobytu člověka již ve starší době kamenné a jako hradiště sloužila Klamorna i v mladší době bronzové lidu lužické kultury. Z této doby pochází původní val oddělující Klamornu od Hrad. Později, v době hradištní, byl tento val obnoven a rozšířen. Tehdy byla Hrada jedním z předních hradišť kmene Charvátů. Zlomky keramiky nalezené na Klamorně svědčí o tom, že Klamorna byla obydlena ještě hluboko ve středověku. Zdá se, že její rozkvět spadá do 12.–15. století, kdy podobně jako na Drábských světničkách i zde byly na skalním základě vztyčeny mohutné dřevěné stavby. Bohužel naprostý nedostatek písemných zpráv nás ponechává v nejistotě o poslání a účelu tohoto hradu. Nemůžeme také nic jistého tvrdit o poměru opevnění na Klamorně k blízkým Drábským světničkám. Nevíme ani, zda oba hrady sloužily stejnému účelu, či zda stály v prvé polovině 15. století proti sobě a tvořily předsunutou stráž dvou soupeřících stran.

Text: historie
7.3. 2006 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984


Zavřít reklamu