hrad Sklabiňa

Sklabiňský Podzámok

Popis hradu a jeho stavebního vývoje

Graficke pismenko Nejstarší část hradu se nachází na nevysokém pahorku tvořícím výběžek, oddělený širokým sedlem od protějšího stoupajícího kopce. Jádro hradu vymezovala masivní hradba tvořící víceboký zalamovaný areál rozměrů cca 48 x 27 m. Brána byla prolomena v severovýchodní části hradby. Jádro hradu bylo postupně z vnitřní strany zdi obestavěno obvodovou zástavbou podsklepených paláců, čímž se nádvoří velmi zmenšilo. Uprostřed nádvoří byla prý ještě na konci 19. století viditelná cisterna. Z původního jádra se dochovalo málo. Především úsek obvodové zdi na východě a jihovýchodě. Pod zemí se však nacházejí původní zasypané sklepy jádra.

 
Graficke pismenko V 15. století byl hrad výrazně přestavován. Vzniklo opevněné předhradí, které svou hradbou obtáčelo celý obvod jádra hradu v odstupu 10 – 20 metrů. Západní úsek tohoto nového opevnění byl proti přístupové straně doplněn o dvojici drobných polygonálních bašt v nárožích. Hlavní brána do tohoto předhradí byla tvořena mírně klínovitou branskou budovou (věží) v severním nároží. Ve druhé fázi výstavby tohoto předhradí byla branská budova opatřena zděným předbraním, které svou zalamovanou hradbou a podkovovitou baštou v sv. nároží dostatečně chránilo vstup do hradu. Dodatečně bylo toto předbraní zastavěno jednotraktovou průjezdní budovou. Na sklonku 15. století, patrně za krále Matyáše Korvína, postavena v jihozápadní části opevnění pětiboká otevřená bašta zakončená cimbuřím. Podobná, avšak patrně vyšší bašta byla přistavěna k vlastnímu jádru hradu v místech původního vstupu. Ten překryla svou hmotou a stala se jakousi branskou věží. Horní dvě podlaží věže byla využita jako emporová kaple sv. Ondřeje. Z této fáze stavebního vývoje hradu se dochovalo již více. Takřka v původní výšce stojí vysoké torzo branské věže do jádra. Stržena byla pouze její jižní fronta napojená na jádro hradu. Lze si tak dobře prohlédnou takřka všechna podlaží věže i s bývalou kaplí, po které se dochovaly části architektonických detailů bývalých kleneb (dekorativní dříky a výběhy kleneb) a rozměrných hrotitých oken. Jen v úrovni základů se zachovaly některé příčky jádra hradu. Mnohem výrazněji se zachovala západní polovina opevnění předhradí s oběma polygonálními baštami, upravenou jihovýchodní baštou a klínovitou branskou věží předhradí. Ta se zachovala ze tří stran takřka v plné výšce. Torzálně se ve hmotě pozdějšího kaštiela uchovalo i zmiňované předbraní s okrouhlou baštou.
 
Graficke pismenko Ve 2. polovině 16. století byl hrad nově opevňován a přizpůsobován tak novým vojenským trendům. Na jižní straně byl hrad doplněn o nové druhé předhradí. Tudy vedla nová přístupová trasa, kontrolovaná u vstupu drobnou tříčtvrtě válcovou baštou. Před budovu staršího předbraní byla postavena nová budova ukončená mohutnou polygonální dělovou baštou. Na dělovou baštu byla přestavěna i starší pětiboká bašta v jihozápadním obvodu staršího předhradí. Nově byla do jihovýchodního obvodu staršího předhradí vystavěna rozměrná trojpodlažní čtvercová stavba, která sloužila také jako dělová bašta. Z této fáze výstavby se nám dochovala především ona rozměrná čtvercová budova v jihovýchodním obvodu, z níž se velmi dobře dochovaly tři stěny do výše takřka třetího patra. Většina hmoty objektu s polygonální baštou před bývalým předbraním je dodnes obsažena ve zřícenině kaštiela. Z obvodu druhého předhradí se mnoho nezachovalo. Jen menší střepy obvodové hradby na jihovýchodě.
 
Graficke pismenko Na počátku 17. století byly obě dělové bašty v jihovýchodním i jihozápadním obvodu předhradí upraveny pro obytné a hospodářské účely. Původní opevnění na severu s polygonální dělovou baštou bylo přestavěno v pohodlný a representativní renesanční palác (kaštiel), který se více méně v nezměněné podobě dochoval až do roku 1944, kdy jej podpálili nacisté. Přístupová severní a severozápadní strana byla doplněna o mladší třetí předhradí se dvěma polygonálníma baštama, mezi nimiž byla umístěna nová vstupní brána. Z této etapy vývoje hradu se především dochovala vlastní hmota kaštiela (paláce), který jak je možno na starých fotkách, byl obydlen až do osudného roku 1944. Dnes je to rozpadající se ruina. Z nového předhradí se dochovaly torza obou polygonálních bašt, z nichž jižní je nově opravena a zastřešena.

Text: popis
2.3. 2008 - Jan P. Štěpánek podle M. Plaček, M. Bóna: Encyklopedie slovenských hradů, Libri, Praha 2007

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182