hrad Sklabiňa

Sklabiňský Podzámok

Historie hradu Sklabiňa

Graficke pismenko První písemná zpráva o hradě je z roku 1309, kdy je uváděn jako majetek zvolenského župana magistra Donče. Tento je považován i za stavebníka hradu. Čili oproti jiným hradům v okolí je ten Sklabiňský poměrně mladší. V roce 1339, když byla od zvolenské župy oddělena samostatná Turčianská župa, se hrad stal majetkem krále a jím dosazený hradní kastelán byl zároveň turčianským županem. V letech 1410 až 70 měl hrad v lenním držení rod Ondřeje Balického. Za jejich držení hrad dobyli a vypálili husité. Koncem 15. století se v držení hradu vystřídali Jan Ernest, král Matyáš Korvín (po r. 1487) a Jan Zápolský. Právě s držením krále Matyáše je spojeno moderní opevňování hradu.

 
Graficke pismenko V roce 1527 připadl hrad Habsburkům, respektive Ferdinandu I., který polovinu hradu zastavil Františku Révayovi a druhou šalamounsky Ladislavu a Mikuláši z rodu Makedonských. Tento stav nevydržel dlouho neboť již roku 1540 je hrad jen v rukou Révayovců. Ti hrad v letech 1554, 1563 a na počátku 17. století rozsáhleji opravovali, rozšířili a zdokonalili v systému vojenské obrany. Na přelomu 16. a 17. století si Révayové upravili původní opevněné předbraní na pohodlný a reprezentativní palác s dekorativním vstupním portálem. Nad ním se nacházela nápisová deska upomínající na rok dostavby 1610 a stavebníka Petra Révaye a jeho ženu. Roku 1623 hrad na krátkou dobu obsadilo vojsko Gábora Bethlehena. Reakcí na to bylo v r. 1630 bylo dostavěno nejmladší předhradí se dvěma polygonálními baštami při bráně. Zde se nacházela další deska s upomínkou na tuto výstavbu. V této době hrad převzal úlohu hradu Znieva. Na Sklabiňu se přestěhoval archiv cenných listin. Již v průběhu 17. století přestal nevyhovující, chladný horní hrad (jádro hradu) vyhovovat obyvatelům hradu a ti se koncentrují v obydlích kolem zámku (paláce). Na konci 17. století bylo jádro opuštěno zcela a dokonce z něj odvezeno i veškeré vybavení. Po přesídlení Turčianské stolice v polovině 18. století do Martina ztratil hrad svůj poslední význam a začal chátrat ještě o to rychleji. Z roku 1800 pochází zmínka o zřícení hradní kaple sv. Ondřeje, což jen podtrhuje tristní stav hradu. Ačkoliv definitivně zchátralo jádro hradu, byl zámek na předhradí udržován a využíván Révayovci jako letní sídlo a rodové muzeum. Definitivní zánik i zámku přinesl rok 1944, kdy byl zámek vypálen ustupujícími nacisty.
 
Graficke pismenko Rod Révayů držel hrad až do poloviny 20. století, čili více než 400 let.
 
Graficke pismenko V současnosti je hrad spravován občanským sdružením, které o hrad pečuje a usiluje o jeho záchranu.

Text: historie
27.2. 2008 - Jan P. Štěpánek podle M. Plaček, M. Bóna: Encyklopedie slovenských hradů, Libri, Praha 2007

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182