Graficke pismenko Tvrziště se nachází v mírném svahu směrem k asi 200 m vzálenému potoku, který je zároveň rovnoběžný se státní hranicí s Rakouskem. Název místa podle 1.5 km dalekého Vratěnína vychází patrně z toho, že tvrziště se nachází ještě na českém území a Vratěnín je nejbližší obcí na české straně. Že s ní téměř jistě nesouvisel i ve středověku dokazuje absence písemných zmínek o sídle a především značná vzdálenost od obce, která nemohla být motivovaná ani hledáním vhodnějšího místa pro stavbu. Sídlo tak patrně příslušelo k nějaké zaniklé osadě v blízkém okolí či k rakouské obci Luden, která je jen asi 500 m jihovýchodním směrem a její historie mi není známa.

 
Graficke pismenko Tvrziště se dnes nachází v podstatě uprostřed polí a je tak štěstí, že nebyl jeho reliéf srovnán s okolím. Možná je to i proto,že bylo využito jako menší sad. Nasvědčovalo by tomu několik pravidelně zasázených jabloní na povrchu jádra. Díky nim a několika málo keřům a stromům je také zdaleka viditelné.
 
Graficke pismenko Přesto že v zimě zde bylo několik desítek cm sněhu, tak se zdá že k místu nevede žádná polní cesta. Je proto nejlepší se sem vydat zaniklou silnicí mezi Vratěnínem a Ludenem a za výraznou esovitou zátočinou se vydat přes pole ke skupince stromů napravo. Na turistické mapě je místo značené jako povrchový důl či spíš propadliště.
 
Graficke pismenko Samotná tvrz měla klasické okrouhlé utváření s jádrem a příkopem s vnějším valem a pro obranu byla nevýhodně situovaná a ohrozitelná ze všech stran. Do dnešní doby se zachovala ve velmi dobrém stavu. Jádro má dnes tvar téměř pravidelného oválu, s osami asi 35 x 30 m. Jeho povrch není sice rovný, navíc se mírně svažuje směrem k jihu, ale o zástavbě moc nevypovídá, žádné výrazné prohlubně nejsou patrné. Už velikost tvrziště naznačuje, že její podoba byla minimálně z části kamenná. To potvrzuje i nedávná sonda, která vede přes vnější val na jihu až do půlky jádra. Je v ní vidět výrazná kamenná suť. Okolo jádra obíhal příkop, zdá se že nepravidelně široký, dnes okolo 10 až 18 m. Stále je dost hluboký, nejvíc na severu, až 5 m. Z vnějšího valu se zachoval jen úsek na jižní straně, kde má vnější výšku asi 2 m. Na ostatních stranách byl jistě taky a byl patrně zemědělskou činností zničen.

Text: turistické
22.1. 2006 - Roman Řezáč

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182