Kostel svatého Václava s dřevěnou zvonicí v Rovensku pod Troskami

Graficke pismenko V Rovensku se dodnes zachovala situace, známá v minulosti z řady jiných lokalit (např. Bochov, Jemnice), kdy nově vzniklé městečko využívalo farní kostel blízké vsi. V případě Rovenska se jednalo o farní ves Týn, jejíž název dokládá starou, písemnými prameny bohužel nedoloženou historii opevněného bodu na obchodní stezce. Nevelké městečko svůj vlastní kostel nikdy nemělo a vzhledem ke svým možnostem o něj zřejmě nikdy ani neusilovalo.

 
Graficke pismenko Dnešní kostel byl postaven v průběhu II. poloviny 14. století zřejmě ve dvou fázích: nejprve presbytář a severní sakristie, později loď. Zcela jistě měl staršího předchůdce. Po poškození za husitských a následných válek prošel velkou opravou kolem roku 1563, kdy získal renesanční kruchtu, roku 1724 pak byla nově zaklenuta loď. Střídmá regotisace se uskutečnila na přelomu 19. a 20. století. Při ní kostel dostal nový hlavní oltář z dílny Bušků z Husy u Sychrova.
 
Graficke pismenko Kostel obklopuje bývalý hřbitov, jehož zeď kdysi plnila obrannou funkci. Zachovalo se na něm několik empirových náhrobků, směrem k hlavní silnici do Tatobit najdeme pomníky obětí obou světových válek. Severozápadně od kostela stojí pozdně barokní fara.
 
Graficke pismenko Nejpozoruhodnějším objektem kostelního areálu je však dřevěná zvonice z roku 1630. Neobyčejně mohutná štenýřově-vzpěradlová konstrukce nahradila starší obdobnou stavbu, zničenou rok předtím ohněm při povstání proti násilné rekatolisaci a stupňování feudálních povinností. Je zde zavěšen unikátně dochovaný tónově sladěný soubor tří zvonů: největší Václav a střední Jan Křtitel z roku 1630, nejmenší Jiří o 9 let mladší, všechny z dílny Martina Schröttera II. z Hostinného. Důvod, proč unikly rekvisicím za obou světových válek, spočívá v jejich tzv. rebelantském zavěšení, tedy srdci vzhůru. Rovenští dodnes věří, že se jedná o trest za odpor jejich předků proti vrchnosti, pravdou ovšem je, že obdobně se zvony v Čechách zavěšovaly běžně až do doby Marie Terezie, která tento způsob zakázala vzhledem k častým vážným úrazům zvoníků. Kromě Rovenska najdeme takto zavěšené zvony ještě v Kouřimi, tam ovšem na zděné zvonici. Důvodem pro tento způsob uložení zvonů je větší síla a tím dosah zvonění. Ke správnému zvuku i bezpečnému zastavení všech tří zdejších zvonů je potřeba koordinované činnosti čtyř zvoníků.

Text: historie
8.10. 2010 - Ivan Grisa, dle K. Kuča: Města a městečka..., 6. díl, Libri 2004