zámek Střelské Hoštice

Hoštice, Střelohoštice

Graficke pismenko První písemná zmínka o vsi Hoštice je z roku 1274, kdy patřila Držislavu, synu Viléma z Hoštic. Není ale jisté, jestli šlo o tyto Hoštice, vsí stejného jména je v JZ Čechách několik. Jistí jsme si u zmínky v roce 1318, kdy je zmiňován v souvislosti s Hošticemi Oldřich z Potštejna, v roce 1337 synové Bohunka z Mladějovic, Chval, Přech a Vecl – Přech až do roku 1374. Chval je zmiňován i v souvislosti s vedlejší vsí Kozlov, kterou založil a po které se i psal. Předpokládáme, že v Hošticích měl sídlo, ale pravděpodobně se nejednalo o tvrz, ale spíše pouze o dvorec. Po něm se stává vlastníkem podílu na panství v letech 1368–1374 Přech z rodu Nebřenských a po něm dalším majitelem je Jan z Prčice 1374–1395 a jeho syn Jan z Prčice 1402–1433. Kolem poloviny 15. století patřila část vsi, ne-li celá ves, Kateřině z Hoštic, po které získal majetek v roce 1462 dědictvím její manžel Lipold z Kraselova. K tomuto dědictví náležel především tzv. Veličkovský dvůr, jehož pozemky byly však pronajaty, a dále několik dvorů poddanských. Rod Kraselovských vlastnil pak Hoštice celé století. Kolem roku 1490 patřil mezi ně rytíř Jan z Kraselova a z Hoštic, který byl tehdy poručníkem Elišky z Kraselova, provdané za Jana z Dubce a na Průhonicích. V rozmezí let 1519–1528 je zde jmenován Mikuláš z Kraselova. V roce 1544 jeho syn Kuneš z Kraselova nechává vložit Hoštice do obnovených zemských desek, tvrz zde není jmenována. Přesto předpokládáme, že už v této době zde bylo zděné sídlo a za stavitele můžeme považovat buďto Jana, Mikuláše, či Kuneše. Když Kuneš v roce 1562 předává majetek synům své sestry Doroty a Jana Pešíka Valdeckého, je zde už uváděna stojící tvrz. Synové Doroty a Jana Pešíka z Komárova se záhy dohodli na rozdělení získaného dědictví. Prameny dokládají, že bratry vyplatil Šebestián Pešík a statku Střelské Hoštice se roku 1569 ujal. Po Šebestiánovi (před rokem 1615) zdědil statek Petr Pešík z Komárova na Hošticích, císařský rada a hejtman Prácheňského kraje. Ten však v roce 1620 volil na generálním sněmu Fridricha Falckého, což mělo za následek konfiskaci jeho majetku. V období, kdy tvrz patřila Pešíkům, zde proběhla renesanční přestavba. První patro bylo však zřejmě po následných devastacích za třicetileté války v baroku radikálně přestavěno. V roce 1623 byly Hoštice prodány Jindřichu Libštejnskému z Kolovrat a spojeny s nedalekou Střelou (odsud název Střelské Hoštice). Synovec tohoto majitele Václav František (člen jezuitského řádu) ustanovil, aby výnosy z tohoto panství hradily výstavbu řádového profesního domu v Praze. Víme, že za jezuitského působení na tomto zámku došlo k přestavbě po požáru v roce 1666 a v roce 1714 sem byl ze Střely přenesen pivovar. V roce 1721 byla zámek zbarokizován a přeměněn na sídlo jezuitského řádu. Po zrušení řádu v roce 1773 panství přechází na studijní fond, který panství prodává v dražbě pražskému měšťanovi Erasmovi Obstovi. Za Obstů zde proběhla v rozmezí let 1870–1880 celková úprava objektu. Nová éra nastala roku 1923, kdy zámek získal tzv. „Haléřový fond“ dělnictva Škodových závodů. Téhož roku došlo k dílčí přestavbě zámku na ozdravovnu a v letech 1927–1928 k nástavbě zámecké budovy o 2. patro. Od roku 1950 byl celý zámek k dispozici vojenské posádce, což přineslo zásahy jak do historických interiérů, tak přístavbu nových budov.

Text: historie
5.3. 2010 - Petr Nožička, čerpáno z: kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl V. , Svoboda, Praha 1986, F. Kašička: Střelské Hoštice - středověká a renesanční podoba feudálního sídla, Dějiny staveb 2005

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182