Graficke pismenko Ves Týnec (od 16. století Velký Týnec) se poprvé uvádí v r. 1207, kdy král Přemysl Otakar I. daroval klášteru sv. Augustina v Olomouci tři popluží v Dukovanech patřící k Týnci. Ves sama byla zeměpanským zbožím a jako taková se znovu připomíná v r. 1274 a 1288, kdy ji převzal do dočasné zástavy olomoucký biskup Dětřich z Hradce (1281 - 1302). Již předtím, v r. 1275, tu seděl Martin z Týnce, pravděpodobně zeměpanský úřední, a není tedy vyloučeno, že již tehdy tu stála tvrz. V r. 1361 postoupil markrabě Jan Týnec olomoucké kapitule a sídlil zde jeden z kanovníků; jako první je zmíněn na zdejším dvoře v r. 1376 Vojtěch z Otaslavic. Tvrz, která stále vedle dvora, je jmenovitě připomenuta teprve ve smlouvě mezi kapitulou a olomouckým měšťanem Zichem o pronájmu týneckého dvora z r. 1457. V 15. a 16. století sídlili na tvrzi nájemci dvora a poté, když kapitula převzala dvůr do vlastí hospodářské správy, šafář a další vrchnostenští služebníci.

 
Graficke pismenko V r. 1752 dal kanovník František Řehoř Giannini zchátralou tvrz přestavět. Práce provedl olomoucký stavitel Antonín Morwitzer. Podle stavitelovy relace kapitule měla tvrz dva trakty: kratší přední naproti kostelu a delší zadní, obrácený k rybníku, oba jednopatrové, v přízemí z kamene a v patře z brázděného zdiva. Opravená tvrz však byla již o 13 let později stržena. Na jejím místě dal Gianniniho nástupce kanovník hrabě Karel Martince, jak ukazuje jeho kamenný znak vnad vjezdem, vystavět pozdně barokní zámek. Stavba prováděná olomouckým stavitelem Pavlem Práškem a tesařským mistrem Janem Lantzem, si tehdy vyžádala náklad 7262 zlatých 41 krejcarů. Stavební vývoj zámku, který v r. 1779 částečně vyhořel, byl ukončen tím, že při jeho opravě dal prebendář Matyáš Butz z Rollsberku otevřený nádvorní ochoz opatřit okny proti dešti a nepohodě. Tak to hlásá latinský nápis nad vchodem do dvora s datováním 1780 a erb tohoto druhého stavebníka.
 
Graficke pismenko Zámek je jednopatrový, má obdélný půdorys se 16. okenními osami, ve středu průčelní fasády rizalit a malá boční křídla obrácená do nádvoří. Fasáda zámku je hladká, zdobená pouze kordónovými římsami. V ose rizalitu je vjezd s portálem a po jeho obou stranách vstupy do trojlodní vstupní síně, zaklenut křížovými klenbami. Stejnými klenbami je opatřena i chodba, která probíhá po celé délce nádvorní strany zámku, původně otevřená lodžie. Do prvního patra vede trojramenné schodiště, místnosti v patře jsou plochostropé.
 
Graficke pismenko V zámecké zahradě nad silnicí do Grygova stojí na první pohled prostý letohrádek obdélníkového půdorysu, obrácený průčelím do zahrady. V ose průčelí, které je zdobeno jednoduchými pilastry, je vchod s kamenným ostěním. Nad římsou je umístěn trojúhelníkový štít s oválným otvorem v tympanonu. Překvapuje však nástropní malbou, která představuje Vergilia s lyrou a čtyři toční období, z nichž Jaro klade na hlavu lva věnec a sype květiny. Je to symbolická oslava budovatele altánu, učeného probošta Františka Řehoře Gianniniho, v jehož osobním znaku byl lev. Výjev je doplněn neméně vzletným latinským hexametrem: „Ten vládne a pase, jejž zdobíš květinami na něj kladenými.“ O Gianninim jako o iniciátorovi stavby letohrádku svědčí také nápis nad vchodem s jeho znakem a letopočtem 1755.
 
Graficke pismenko Prebendou olomoucké kapituly zůstal Velký Týnec až do druhé pozemkové reformy v r. 1948. Poté byl zámek majetkem MNV Velký Týnec a sloužil správním potřebám obce. Sídlem obecního úřadu je dodnes

Text: historie
10.9. 2006 - kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Morava, Svoboda, Praha 1983 (doplněno redakcí)

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182