Graficke pismenko Ves Liblín se připomíná poprvé v r. 1180 jako majetek svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Někdy ke konci 14. století se neznámým způsobem dostala do majetku Alberta z Kolovrat a byla připojena k nově založenému hradu Libštejnu. Ve vsi byl dvůr, který jeho tehdejší majitel Jan z Valdštejna zastavil kolem r. 1530 Šťastnému Třemošnickému z Předenic. Ten si zde asi postavil tvrz, která byla později nazývána „starý dům“ a je poprvé takto doložena v r. 1568. Třemošnický na ní bydlel do r. 1556, kdy si koupil rychtu v Hodyni. Po smrti Jana z Vadlštejna v r. 1543 bylo libštejnské panství rozděleno mezi jeho čtyři syny. Liblín s vesnicemi Bujesily, Vojenice, Kladruby a Mostiště dostal Václav; ten však byl mdlého rozumu, a proto na něm hospodařil bratr Vojtěch. Měli sice každý čtvrtinu hradu Libštejna, nepohodli se však s ostatními bratry a tak Vojtěch vyplatil v r. 1556 Šťastného Třemošnického a postavil si v Liblíně novou tvrz, která stavebně navazovala na starou. Po Vojtěchově smrti r. 1562 nastaly mezi jeho syny spory a proto se r. 1568 podělili mezi sebou tak, že Vojtěch II. dostal novou tvrz v Liblíně a díl vsí, jež patřily strýci Václavovi. Při tomto dělení je popisována i tvrz, v níž byla velká světnice s výstupkem a několik pokojů. Druhý bratr Kryštof dostal starou tvrz v Liblíně, tzv. starý dům, polovinu poplužního dvora a druhý díl vsí. Ihned však toto své dědictví prodal Aleně Myškové z Bukova za 2750 kop grošů míšeňských. Její syn Václav přikoupil r. 1579 od Václava z Valdštejna jeho části Liblína a tak ves opět spojil. V r. 1599 koupila Liblín Anna Gryspeková z Drahenic za 5350 kop grošů míšeňských a po ní tu hospodařil její syn Václav Gryspek z Gryspachu. Účastnil se českého stavovského povstání z let 1618–1620 a třebaže zemřel již r. 1620, byl statek r. 1622 konfiskován. Jeho manželka Judita však prokázala, že zde měla pojištěné věno, proto jí byl statek postoupen na jeho úhradu. Judita se provdala za Petra Jiřího z Příchovic, majitele Krašova, který hrad Krašov v r. 1631 prodal a usídlil se na Liblíně, kde r. 1637 zemřel. Královská komora zabrala r. 1638 jako pokutu Liblín i se statkem Žíkovem a postoupila je r. 1639 Benjaminovi Fruweinovi z Podolí za 27 000 kop grošů míšeňských. Ves Liblín i tvrz byly tehdy pusté, vypálené vojáky.

 
Graficke pismenko Fruwein byl zajímavou postavou té doby. Za českého stavovského povstání byl stoupencem Fridricha Falckého a sekretářem stavovských direktorů. Po Bílé hoře ujel z Čech a byl odsouzen ke ztrátě hrdla a statků. Vydal však celou kancelář se všemi spisy Maxmiliánovi Bavorskému, byl za to omilostněn a od r. 1626 zastával opět důležitá místa ve službách Ferdinanda II. Statek Liblín postoupil r. 1641 manželce Alžbětě z Kolikrejtu, která však nebydlela na zpustlé tvrzi, ale na dvoře Žíkově. Po manželově smrti se r. 1645 provdala za Jana Filipa Renna, od něhož koupil Liblín i s Žíkovem v r. 1675 Jan Kryštof ze Štampachu za 35 000 zlatých. Nový majitel obnovil sešlou liblínskou tvrz a r. 1700 i ves pod ní. Panství zdědila r. 1718 jeho manželka, jež se znovu provdala za hraběte Herkula Pia Montecuccoliho. Ten prodal r. 1725 Liblín i Žíkov Alexandru Janu Ledeburovi za 97 000 zlatých.
 
Graficke pismenko Ledeburův syn Kašpar dal v letech 1770–1780 postavit na místě tvrze barokní jednopatrový zámek s mansardovou střechou. Kašparův vnuk Vilém Wurmbrand zvýšil r. 1854 zámek o patro, takže budova dostala dnešní celkem nevýraznou podobu. Je to dvoupatrová obdélníková stavba, jejíž fasáda je členěna pilastry; před zahradním průčelím je dvouramenné schodiště. Vilém Wurmbrand prodal panství r. 1857 nasavskému vévodovi Adolfovi, po němž se majitelé rychle střídali.
 
Graficke pismenko V Liblíně působil jako ředitel panství v letech 1840–1849 Václav Jaromír Picek, obrozenecký básník, autor řady zlidovělých písní (Písně dcery ducha mého, Já jsem Slovan, Tážete se, proč jsem Slovan, Čechy krásné, Čechy mé, Bývali Čechové atd.). V Liblíně se také narodil obrozenecký básník Jan Jindřich Marek, známý pod jménem Jan z Hvězdy (1801–1853).
 
Graficke pismenko Zámek v Liblíně sloužil jako domov důchodců, dnes je využíván jako Ústav sociální péče.

Text: historie
2.1. 2006 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182