Graficke pismenko Je až s podivem, jak úspěšně se dosud bádání hradu Chlum vyhnulo, přitom jde o hrad poměrně významného rodu. O tomto hradě se zmiňuje v odborné literatuře v podstatě jen Tomáš Durdík ve své Encyklopedii, další zdroje se mi nalézt nepodařilo. V knize D. Menclové České hrady se hrad neobjevuje vůbec. Níže uvádím několik postřehů a hypotéz z nedávné návštěvy.

 
Graficke pismenko Hrad se nachází téměř přímo v obci, jeho západní část je pozměněna pozdější zástavbou. Nejvýraznějšími pozůstatky hradu jsou sklepení na jižní straně a torzo budovy na straně východní. Nejprve něco málo k onomu torzu. Hned na první pohled upoutá odlišná barevnost zdiva západního a východního dílu, oddělených průrvou. Východní díl je vyzděn z tmavšího kamene, větší západnější díl i s výběhem příčné zdi z načervenalého. Důvod jistě tkví v odlišné době výstavby východní, tj. mladší části. Lze se domnívat, že kvůli poruše budovy (např. statické, kdy méně úsnosné podloží zapříčinilo sesutí východní strany budovy) byla tato část vyzděna znovu. Z nějakého důvodu použili úplně jiný zdící materiál. Vnější stranu nároží zabezpečili proti sesutí mohutným skarpem, nadto ještě vyztuženým trámovým věncem (stopy po trámech se dochovaly v negativu ve formě kapes). Tato nově vyzděná východní část se navázala na stojící torzo budovy, původně plochostropé (kapsy po stropních trámech). Jenže nová část byla opatřena valenou klenbou v přízemí, proto patrně přízemí starší části upravili tak, aby sem mohli dodatečně vložit klenbu, navazující na nově vyzdívanou část. Podle tvaru vybourávky líce sem vložili nikoli valenou, ale křížovou klenbu. Dodatečné zaklenování prostorů bývalo časté (např. v renesanci). Vkládání nových kleneb se realizovalo různě, přizděním pilířků či zasekáním patek. U křížových kleneb postačilo zasekání pouze patek. Pokud tomu tak bylo, nebo má vypadaný líc jiné vysvětlení, popř. podoba s čely křížové klenby je čistě náhodná, nelze bez detailnějšího průzkumu říci. Může se také jednat o přirozenou destrukci líce. V patře starší části, která prodělala složitější stavební vývoj, se rýsují patrně pozůstatky dřevem zateplné místnosti, později částečně přezděné. V patře jsou rovněž dochovány omítky.
 
Graficke pismenko JZ nároží zbytků starší části vykazuje výběh klenby, pravděpodobně tu stála další prostora, navazující snad na podsklepené křídlo.
 
Graficke pismenko Sklepy – jde o tři místnosti, vzájemně propojené. Vchází se klesající šíjí do prostřední místnosti. Sklepy jsou zasekané do skály a chytře ji využívají. V západní místnosti se nachází studna (Durdík ji tak alespoň interpretuje). Je zasekaná do skály. Na skalní stěně nad prohlubní je patrná horizontální linie, označující nejvyšší možnou hladinu vody ve studni. Pokud tedy studna měla vlastní zdroj vody, pak bylo patrně žádoucí regulovat výši hladiny. K tomuto účelu byla v jižní stěně vyražena štolka, která patrně odváděla přebytečnou vodu (pokud byl malý odběr?). Štolka patrně ústila do prostoru příkopu či pod něj. V klenbě nad studní je otvor, který sloužil k vážení vody. Otvor sloužil obsluze zařízení k vytahování vody v přízemí. Všechny tři místnosti jsou osvětlovány a větrány strmými úzkými průduchy.
 
Graficke pismenko Hrad je na jižní a východní straně obkroužen okružním příkopem a valem, ačkoli jejich přítomnost zde nebyla přímo nutná, svah je totiž v těchto místech velmi prudký a klesá k rybníku pod hradem. V nárožích valu se nachází mohutné sypané zemní bašty, které Durdík považuje za velmi progresivní prvek. Patrně právem. Těžko ale říci, pro jaké zbraně byly bašty zřízeny. Patrně ne pro velká děla se silným zpětným rázem.

Text: popis
22.2. 2016 - Jan Večeřa

tianDe Praha

Zřícenina se jen velmi těžko hledá a je lepší se zeptat přímo v obci domorodců. Na místě bývalého hradu však už stojí jen pár zdí, obklopených hromadami odpadků s ohništěm v koutě bývalého hradního paláce. Velmi nemile mě překvapila skutečnost, že větrací a vstupní komory do sklepení nejsou nijak za…
turistické - Jaroslav Šefčík
Zakladatelem hradu Chlumu byl pravděpodobně předek rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka Bleh nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema. Blehův rod pocházel z Litoměřicka; na počátku 13. století přišel na Čáslavsko a získal dědičně správní úřady čáslavské župy. Bleh původně sídlil na čáslavském hradě, al…
historie - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu