Graficke pismenko Zakladatelem hradu Chlumu byl pravděpodobně předek rodu Slavatů z Chlumu a Košumberka Bleh nebo jeho synové Mstislav, Bun a Sezema. Blehův rod pocházel z Litoměřicka; na počátku 13. století přišel na Čáslavsko a získal dědičně správní úřady čáslavské župy. Bleh původně sídlil na čáslavském hradě, ale král Přemysl Otakar II. mu po založení města Čáslavi v r. 1276 úřad odňal a asi jako náhradu mu daroval rozsáhlou zalesněnou oblast, kde potom vznikl hrad Chlum. Počátky stavby spadají do doby po r. 1276. Bleh zemřel v r. 1282 a jeho synové Mstislav, Bun a Sezema v r. 1289 poprvé používají přídomku z Chlumu. To je možné považovat za první nepřímou zprávu o existenci hradu. Hrad zaujímal nevelkou plochu. Opevnění tvořil především příkop, oddělující na západě hradní areál od okolí. Na ostatních stranách ostrohu byl vybudován násep, který doplňoval slabší přírodní opevnění, neboť svahy ostrohu byly poměrně mírné. K hradnímu opevnění náležel i rybník na jihovýchodním úpatí ostrohu, který byl zrušen teprve kolem r. 1880. Přesnou podobu jednotlivých budov hradu vzhledem k pozdějším úpravám nelze rekonstruovat. Majetkem pánů z Chlumu zůstal hrad téměř 300 let. Poprvé se výslovně připomíná až v r. 1417, kdy se o rodové majetky dělili bratři Jan, Vilém, Beneš a Diviš z Chlumu.

 
Graficke pismenko Z dalších příslušníků rodu zasáhl do stavebního vývoje hradu významněji Slavata z Chlumu, který hrad získal při dělení majetku v r. 1462. Za něho došlo k přestavbě objektu. Při ní bylo zesíleno opevnění vybudováním mohutného valu kolem celého hradu, který nahradil původní nižší val. Mezi valem a vlastním prostranstvím hradu vznikl příkop místy až 4 m hluboký. Součástí opevnění byly dále tři mohutné navezené bašty, na nichž bývaly dřevěné sruby. Tyto bašty byly vybudovány na severozápadní, severovýchodní a jihozápadní straně a tvořily uzlové body opevnění. Při přestavbě byl asi rozšířen i původní palác. Ze Slavatovy stavby pochází dnešní zbytek rohových zdí s vylámaným oknem. Přesná podoba přestavěných hradních budov není známa. Slavata zemřel po r. 1494 a jeho statky zdědil syn Michal, který zemřel v r. 1534. Chlum potom přešel na Slavatu z košumberské větve, který tehdy získal všechny rodové majetky. Slavata byl posledním příslušníkem rodu, který používal jména Slavata jako křestního jména. Od dob jeho syna Diviše se stalo rodovým příjmením. Po Slavatově smrti v r. 1539 zdědil statky jeho jediný syn Diviš. Za účast v protihabsburském odboji let 1546–1547 mu byly statky přeměněny v manství. K hradu Chlumu tehdy patřilo 20 vsí.
 
Graficke pismenko Před Divišovou smrtí v r. 1575 koupila Chlum s hradem, dvorem a příslušenstvím ve třech vesnicích Alžběta Ostrovská z Malovic, která r. 1590 prodala tento statek Václavovi Sádovskému ze Sloupna († 1598). Jeho syn Jiří prodal v r. 1604 Chlum Janovi mladšímu Lukaveckému z Lukavce a ten ještě v témž roce Janu Hanušovi ze Šaratic. Tento majitel zpočátku bydlel na hradě, ale záhy si postavil tvrz při chlumském dvoře a hrad opustil. A to byl počátek jeho zkázy.
 
Graficke pismenko Po Janově smrti v r. 1610 zdědila Chlum jeho manželka Johanka, podruhé provdaná za Buriana Šlibovského ze Skřivan. Ta zemřela v r. 1617 a Chlum přešel na Janovu sestru Zuzanu Salavovou ze Šaratic. Za ní byl hrad v l.1620–1626 několikrát vydrancován císařským vojskem. Zuzana prodala v r. 1628 vydrancovaný chlumský statek s pustým hradem Marii Magdaleně Trčkové, která jej připojila ke statku Krchleby. Po konfiskaci Trčkovských statků v r. 1636 daroval Chlum císař Ferdinand II. císařskému důstojníkovi Walterovi Deverouxovi jako dodatečnou doménu za vraždu Albrechta z Valdštejna. Walter Deveroux zemřel v r. 1639 a zadlužený statek byl v r. 1651 prodán v dražbě. Chlum tehdy koupil Ferdinand Robmháp ze Suché. V r. 1653 prodal Ferdinand Robmháp pustý hrad a městečko Chlum Vilémovi Mladotovi ze Solopysk. Na krchlebském panství, k němuž byl Chlum po r. 1653 připojen, se pustý hrad připomíná ještě v r. 1675 a 1700; potom zprávy o něm mizí.
 
Graficke pismenko Při obnově zpustlého městečka Chlumu po skončení třicetileté války byl používán kámen z hradu. V místech západního valu a příkopu byly postupně budovány domy, takže toto opevnění téměř zmizelo. Nové zástavbě ustoupila také část mohutných bašt. Ničení hradu odolal jedině roh paláce a sklep pod ním. Ten byl až do počátku 20. století používán jako sklad pro potřeby chlumského dvora.
 
Graficke pismenko Zbytky hradu jsou na ostrohu na východním okraji obce. Zachoval se z něho zbytek příkopu na západní straně, zbytky valů, které obklopovaly celý nepravidelný hradní areál, uměle navezená bašta v jihozápadní části areálu a nepatrné zbytky dalších dvou bašt na severozápadě a na severovýchodě. Z hradních budov je zachováno pouze nároží paláce a valené klenutý sklep.

Text: historie
28.12. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989

tianDe Praha

Zřícenina se jen velmi těžko hledá a je lepší se zeptat přímo v obci domorodců. Na místě bývalého hradu však už stojí jen pár zdí, obklopených hromadami odpadků s ohništěm v koutě bývalého hradního paláce. Velmi nemile mě překvapila skutečnost, že větrací a vstupní komory do sklepení nejsou nijak za…
turistické - Jaroslav Šefčík
Je až s podivem, jak úspěšně se dosud bádání hradu Chlum vyhnulo, přitom jde o hrad poměrně významného rodu. O tomto hradě se zmiňuje v odborné literatuře v podstatě jen Tomáš Durdík ve své Encyklopedii, další zdroje se mi nalézt nepodařilo. V knize D. Menclové České hrady se hrad neobjevuje vůbec. …
popis - Jan Večeřa
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu