Kostel svatého Vavřince se zvonicí ve Velimi

Graficke pismenko Nejstarší části velimského katolického kostela pocházejí z přelomu 13. a 14. století. Vzhledem k poloze obce lze předpokládat existenci starší stavby pravděpodobně na tomtéž místě. Celý kostelní areál zaujímá vrchol oblého chlumu ve východní části původní obce. Kostel byl původně jednolodní s přibližně čtvercovým presbytářem. Na základě kamenných článků, objevených při otlučení spodní části vnější fasády, byla vyslovena domněnka o existenci obranného patra nad lodí, které mohlo být přístupné po schodišti u severního boku lodi.

 
Graficke pismenko První velká přestavba kostela proběhla ve druhé polovině 14. století (před rokem 1408). Tehdy byla zřízena polygonálně uzavřená východní část presbytáře a nad starším kněžištěm chórová věž. K jižnímu boku starší části presbytáře byla přiložena sakristie na obdélném půdorysu.
 
Graficke pismenko Kostel byl (snad i vzhledem k obrannému patru) těžce poškozen za třicetileté války. Stavba navíc vykazovala stále větší statické poruchy kvůli problémům se založením. V průběhu 1. poloviny 18. století proto došlo k postupným úpravám, které zahrnuly nové podezdění celé stavby, přeložení hlavního vstupu z jihu lodi na západ včetně nové předsíně, snesení obranného patra a severního schodiště na něj vedoucího, stavbu nové schodišťové věžice na severním boku presbytáře (sem byly přeneseny stupně původního schodiště) a nakonec i likvidaci chórové věže. V ní byly ještě roku 1744 zazděna tři okna, ale pravděpodobně po stavbě zděné zvonice byla snesena zcela. Definitivní úprava celého kostela proběhla pod vedením kolínského Františka Tomáše Jedličky po roce 1753.
 
Graficke pismenko Výsledkem úprav z 18. století je kostel s obdélnou plochostropou lodí, osvětlenou dvojicemi barokních oken na bocích, přístupnou ze západu nízkou předsíní. Presbytář se skládá ze čtvercové starší části bez oken, ke které ze severu přiléhá schodišťová věžice, z jihu sakristie, a z novější části s gotickými okny. Celý presbytář stejně jako sakristii kryjí gotické klenby. Střecha kostela je sedlová s volutovým štítem na západě a zvalbením na východě. V místech někdejší chórové věže z ní vystupuje sanktusík z roku 1878. Kostel má jednoduché omítky, zejména na západní předsíni se nadále projevují problémy založení stavby.
 
Graficke pismenko Kostel a okolní hřbitov jsou ohraženy kamennou zdí, jejíž západní část (od fary kolem kostela k severnímu vstupu) má zřejmě ještě středověký původ. Jihozápadně od kostela je do ní vetknuta hranolová zděná zvonice. Její spodní část snad pochází ze 16. století, kdy sloužila jako podezdívka dřevěné stavby (1542). Po několika opravách (např. 1721) byla nakonec roku 1771 nahrazena celokamennou stavbou, v níž byly zvony na základě nařízení Marie Teresie zavěšeny srdcem dolů (do té doby zde existovalo vysoké točení jako dodnes v nedaleké Kouřimi). Nejstarší zvon pochází z doby kolem roku 1500.
 
Graficke pismenko Jižně od hřbitova se rozpadá budova fary a její rozsáhlý hospodářský dvůr. Fara byla na tomto místě postavena roku 1839 (do té doby stála východně od kostela), směrem k jihu na ni navazovala škola. Oba objekty byly zceleny roku 1889, kdy škola získala novou budovu.
 
Graficke pismenko Hřbitov u kostela je dodnes funkční. Z nejstarší části (přímo u kostela) se zachovalo několik klasicistních náhrobků, na přechodu mezi ní a dosud užívanou východní částí stojí památník katolickým obětem I. světové války z velimské farnosti.

Text: historie
4.12. 2009 - Ivan Grisa, dle K. Cirglová: Kostel sv. Vavřince ve Velimi, in Památky středních Čech 1998/12 a webové stránky http://cestyapamatky.cz/kolinsko/velim/