hrad Zálužský hrad

Hrádek u Zálužic

Záluží

Graficke pismenko Ve vsi Záluží, ačkoliv již ve starších dobách statkem svým bývala, povstala tvrz teprve v 16. století. Ves dostala se r. 1554 ke zboží Budislavskému, když ji byl Mikuláš Tučap z Tučap od Mily z Broumovic a Johanky Batelovské z Prostého, nápadnic dvou bratří svých, koupil. Statek Budislavský náležel potom Mikulášovi a bratru jeho Hynkovi. Onen záhy zemřel, zůstaviv tuším syny Jana a Jindřicha, s kterými se strýc jejich Hynek asi r. 1573 rozdělil. Jemu zůstala Budislav, jim se dostalo vsi Záluží a k tomu mlýnu pod Budislaví, který sloul Lánského, s rybníčky. Nedlouho potom se bratří rozdělili; Jindřich dostal jen peníze, za něž si tuším r. 1575 od pana Petra Voka ves Chustnici se dvorem na 3 léta najal, Janovi se dostala ves Záluží.

 
Graficke pismenko Asi do těchto dob připadá vznik tvrze zdejší, již Jan k obydlí svému podlé způsobu tehdejšího věku vystavil. K zaplacení snad útrat na to vzešlých prodal r. 1579 mlýn Lánský strýci svému Hynkovi. Když asi r. 1592 zemřel, děti jeho ještě let svých neměly a kromě děda Kunše nejstaršího Dvořeckého z Olbramovic a strýce Jindřicha jiných ochrancův nebylo. Jindřich, ač byl od bratra dílný, hned se ve statek sirotčí uvázal beze všeho uručení a popisu statku, jak se slušelo a patřilo. Věc tu vznesl Kuneš na soud zemský, žádaje v tom jako děd sirotkův za opatření a za dovolení, aby statek prodati mohl. Proti tomu mluvil Jindřich lživě, že jest nedílný, zapomněv, že o tom zápis ve dsky vložen byl, vymlouvaje se tak, že statek zarukovati povinen nebyl; později však přistoupil ke smlouvě která r. 1592, 13. června zavřena byla, tak že Jindřich statek ten od sirotkův za 1200 kop gr. č. koupil.
 
Graficke pismenko Jindřich z Tučap byl člověk násilný a vášnivý, jenž se právě asi při smrti bratrově z vězení vrátil. Bylť totiž v Kostelci Podolském Zikmunda Osterského ze Sulevic zavraždil a potom se bratru jeho Janovi ze Sulevic vymlouval, že k tomu velikou příčinu danou měl. Nechtěje, aby věc ta k soudu zemskému došla, rád byl, že se Jan Osterský podal ke smlouvě (r. 1591, 13. června), v níž se Jindřich zavázal, že dobrovolně se postaví v úřadě nejv. purkrabství a seděti bude půl léta ve věži Daliborce kromě ještě jiných výminek. Statek Záluží držel jen asi 5 let. Učinil smlouvu se strýcem svým Vácslavem z Tučap, že mu prodá tvrz Záluží se dvorem popl., chalupami a všemi dědinami, ves a díl vsi Kátova; nežli však Vácslav statek koupený zaplatiti mohl, padl Jindřich v bitvě u Jagru r. 1596. Peníze za statek dědil strýc jeho Mikuláš a také Vácslavovi Záluží r. 1597 ve dsky zemské vložil. Od těch dob náleželo Záluží ke statku Budislavskému. Vojtěch ze Záluží přidal se k pánům z Rožemberka, když roku 1452 válku opověděli císaři Fridrichovi, a vytáhl pod praporem úřadu Choustnického. (Arch. Třeboň.) Tehda bylo Záluží na hořejší a dolejší rozděleno. V jednom byl dvůr poplužný, na němž seděl r. 1483 Radslav syn Vachův, jeden dvůr kmecí patřil ke kostelu Budislavskému, druhá čásť se dvorem poplužným v plat vysazeným, vsí, mlýnem v Ježné a kusem lesa Třešněvce patřila ke Lhotě (viz tam) a spadla po smrti Vácslava Lhotského ze Zásmuk a dětí jeho na krále (r. 1483); výprosou se dostala toho roku Oldřichovi Smrčkovi ze Mnichu (DD. 17 f. 187 a 23 str. 360). Později patřila ves Záluží Heřmanovi a Mikuláši bratřím z Vojslavic, kteří ji prodali Mile z Broumovic a Janovi a Linhartovi bratřím Batelovským z Prostého.

Text: historie
6.3. 2017 - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého IV.


Zavřít reklamu