Graficke pismenko Kostel sv. Ignáce byl původně městský farní kostel, zasvěcený sv. Jakubovi Většímu. Po předání kostelu jezuitům roku 1622 byl kostel nově zasvěcen sv. Ignáci. Založení původního kostela se datuje někdy k začátku 14. století. Po rozsáhlém požáru roku 1572 došlo k renesanční úpravě. V roce 1589 ovšem opět vyhořel a zřítila se celá věž, klenba i pilíře. V letech 1658-1670 byla přistavěna západní strana sakristie a zazděn původní vchod vedle věže. Po požáru v roce 1681 zbořeno klenutí a vytvořena nová loď. Na severní straně vznikl depozitář a boží hrob. Po požáru v roce 1681 byla věž zvýšena. V roce 1768 došlo k jejímu zřícení. Poslední úpravy byly provedeny okolo roku 1934, pravděpodobně B. Kafkou. Obdélníkové síňové trojlodí, boční lodi s východně zkosenými nárožími, uprostřed západního průčelí, gotická obdélníková předsíň, k níž přiléhá schodiště vedoucí rovnou na kruchtu a dále potom k severní straně obdélná raně barokní sakristie. Na severní straně trojlodí je obdélníková prostora lurdské jeskyně, přestavěná někdy po roce 1681. Věž v dolní části gotická, těsně nad klenbou kostela upravena ve stylu baroka někdy okolo roku 1681. Portál z jižní předsíně do kostela je gotického profilu s téměř pravidelným půlkruhem. Severní portál do sakristie je raně barokní z let 1658-1670. Vstupní portál u severní předsíně byl naposledy upravován okolo roku 1900. V severní stěně presbytáře je profil s tesaným motivem listů a nebo rukou, vedoucí kdysi původně do sakristie při severní stěně presbytáře zbořené po roce 1681.

 
Graficke pismenko Severní předsíň je snížena křížovou žebrovou klenbou, stejně jako jižní předsíň, žebry hruškovitého tvaru. Lurdská jeskyně je sklenuta barokní valenou klenbou. V presbytáři jsou dva nástěnné obrazy Zmrtvýchvstání a českých patronů od autora J. Kohela datované z rokem 1934. Zařízení kostela je pseudogotické, někdy okolo roku 1900 se zbytky barokní výzdoby. Hlavní dominantou je oltář svatého Ignáce v pseudogotickém stylu od autora Stoklasy ml. z roku 1897. Dva boční oltáře P. Marie a svatého Františka Xaverského v pseudogotickém stylu od stejného autora jako hlavní oltář. Na oltáři P. Marie je umístěn stříbrný tabernákl pocházející z roku 1737 s ikonou svaté P. Marie Rakušanské, který byl přemístěn do kostela z Ruska pravděpodobně v roce 1637. Další boční oltáře jsou sv. Anny a sv. Jana Nepomuckého, pozdně barokní a snad byly dílem kosmonoských Jelínků. Na oltáři sv. Jana Nepomuckého stojí socha sv. Jana z 19. století. Kazatelna je dílem Stoklasy ml. V lodi je obraz sv. Ignáce před Kristem z 18. století. Vedle kostela stojí jezuitské budovy, jezuitské gymnázium, bývalý jezuitský seminář.

Text: historie
14.10. 2005 - amarek/Umělecké památky Čech, svazek první/