Popis chrámu

Šenovský kostel je situován na západním okraji bývalého zámeckého parku, v mírně svažitém terénu k jihu. Hlavní trojosé průčelí je situováno k jihu a obracelo se přímým směrem k západnímu průčelí zabořeného zámku. Půdorysná koncepce chrámu je založena na průniku hloubkově položeného oválu a kvadratických věží, ukončených cibulovými báněmi s lucernami. Na západě se nachází podélný přístavek boční kaple na epištolní straně a sakristie na evangelijní straně, v patře upravených na oratoře,které jsou přístupné autentickým půlválcovým vřetenovým schodištěm.

 
Graficke pismenko Hlavní portál kostela je zdoben štítem s letopočtem 1764. Konvexně zvlněná fasáda průčelí je členěna pilastry s korintskými hlavicemi, které nesou profilované kládí, na které dosedá v ose zvlněný štít. Boční hladké fasády jsou členěny lesénovými rámy s konvexně zvlněnými nadokenními římsami. V horizontálním směru jsou fasády členěny bohatě zvlněnou konvexně profilovanou římsou. Loď kostela je zaklenuta kupolí, presbyterium je překlenuto pruskou klenbou a konchou, v západní části uzavírá eliptický prostor lodi kruchta se zvlněnou poprsní a balustrádou, nesená stlačeným obloukem. Hlavní líc klenby kopule je rozdělen v šest polí plochými pásy ve vrstvě omítky. Osvětlení hlavního prostoru kostela zprostředkovávají čtyři vysoká okna se stupňovitými špaletami. Ve výklencích mezi pilíři, které vytvářejí dojem bočních kapliček, jsou umístěny oltáře. Svůj samostatný vstup do kostela mělo panstvo ze zámku, jež do kostela vstupovalo po zvláštním mostě (empoře) s klenutým obloukem. Většina mobiliáře je rokoková, z doby výstavby kostela. Autorem výzdoby honosného oltáře baldachýnového typu 8 m vysokého je Jan Schubert, stejně jako i všech ostatních plastik v kostele. Jan Schubert realizoval výzdobu šenovského kostela kolem roku 1768. další jeho díla je možno spatřit v kostelích v Lipníku nad Bečvou, Kostelci na Hané či Bučovicích. Projektoval také bohužel nedochovaný mobiliář zámku ve Slezských Rudolticích. Svatostánek v hlavním oltáři je mnohem mladší, pochází až z roku 1914. Obrazy na bočních oltářích vytvořil malíř Jan Jablonský. Velkou vzácností chrámu jsou varhany se dvěma tisíci píšťal.
 
Graficke pismenko Velmi zajímavým prvkem v interiéru kostela jsou čtyři dochované mramorové náhrobníky se jmény Jaroslava Skrbenského, maršálka těšínského knížectví, Karla Františka Skrbenského, Karla Ditricha Skrbenského a jeho manželky Heleny a Jana Skrbenského a jeho manželky Judity. Majitelé panství a donátoři bývali pohřbíváni do rozlehlé centrální krypty uprostřed kostela, jež byla naposledy zkoumána údajně v roce 1935. Zajímavá je i zmínka o údajné tejné chodbě vedoucí z podzemí kostela do zámeckých sklepů.

Text: historie
27.9. 2005 - Jan P. Štěpánek, článek Mgr. Jaromíra Poláška

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182