Graficke pismenko Mlýn patřil ke čtyřem nejstarším v Kozlovicích, které byly zapsány již v prvním dochovaném vrchnostenském urbáři (jakémsi seznamu) z roku 1581. S majitelem mlýna se osobně znal skladatel Leoš Janáček, který mlýn často navštěvoval a jeho romantické prostředí jej později inspirovalo při komponování opery Její pastorkyňa. Větší i menší kozlovické mlýny fungovaly na vodní pohon. Jelikož však v Kozlovicích byl často nedostatek vody, musela být voda zadržována v uměle vytvořených nádržkách či rybnících (tam, kde se krom zadržování vody sloužily i k chovu ryb). K mlýnům byla voda přivedena uměle vytvořenými náhony. Šmiřákův mlýn tvoří patrová budova na půdoryse písmene „L“ s roubeným patrem v jedné části při 250 m dlouhém náhoně svedeném z říčky Ondřejnice. Mlýnský mechanismus byl poháněn jedním mlýnským kolem na tzv. horní vodu. Ve 2. polovině 20. století však přestal mlýn plnit svou funkci a rychle upadal. Budovy zchátraly, mlýnské kolo se rozpadlo a náhon se zanesl. Nová historie mlýna se začala psát až koncem 90. let 20. století, kdy mlýn i s přilehlými pozemky koupil podnikatel p. Šmíra, který začal s velkou opravou mlýna a oživením celého areálu. Veškeré snažení a práce na rekonstrukci a znovuoživení mlýna vyvrcholily v létě roku 2005, kdy byl celý nádherně zrekonstruovaný areál mlýna otevřen veřejnosti.

Text: historie
16.9. 2005 - Jan P. Štěpánek


Zavřít reklamu
*