Zlatý páv

Graficke pismenko Vilém z Rožmberka, jenž se ujal r. 1550 správy svých statků, zastával již v mládí význačné úřady a domohl se tak obzvláštního věhlasu. Vystupoval s knížecí nádherou, nešetře peněz na udržování svého početného dvora. Žil v přátelství s ostatními českými velmoži, byl ve styku i s panovnickými dvory. Slavnosti, jež pořádal k poctě svých hostí, trvaly obyčejně po celý týden.

 
Graficke pismenko Kronikář Březan zaznamenal pečlivě významné události ze života pana Viléma a uchoval nám tak zároveň i obraz tehdejších zvyků a mravů.
 
Graficke pismenko Aby dodali lesku svému jménu, přidrželi se Rožmberkové pověsti, že jsou spřízněni se starým italským rodem Ursiniů. Kosmas Ursini jim o tom vydal potvrzení, jež jest uchováno v třeboňském archivu. Proto pojali do svého znaku i medvěda (lat. ursus) a chovali medvědy jako „erbovní zvířata“ na svých hradech.
 
Graficke pismenko Ursini přijeli na pozvání páně Vilémovo na Krumlov na návštěvu. Byli tu slavně uvítáni a hoštěni vpravdě královsky. Jednoho dne požádali pana Viléma, aby jim ukázal proslulé rožmberské poklady, o nichž již dříve slýchali vyprávěti.
 
Graficke pismenko Pan Vilém slíbil tak učiniti. Napřed však svolal rychtáře z poddaných vesnic k sobě na Krumlov a oznámil jim, že přišli k němu příbuzní z Itálie, kteří si činí nárok na jeho jmění. „Nevyplatím-li jim milion hotových peněz,“ dokládal, nedávaje najevo, že má cosi za lubem, „musím jim postoupiti svoje statky a tudíž i vás, moji milí věrní. Chcete-li, abych zůstal nadále vaším pánem, musíte sami tyto peníze mezi sebou sebrati a přivézti mi je sem na zámek, abych se mohl vyplatiti.”
 
Graficke pismenko Rychtáři ujistili pana Viléma věrností a oddaností a slíbili, že milerádi vyplní vše, čeho sobě žádá.
 
Graficke pismenko Pan Vilém dal vyprázdniti čtyři místnosti, do nichž pak byly ukládány peníze, hrnoucí se sem proudem ze všech končin jeho rozsáhlého panství. Úředníci je přijímali, označovali pytle a bedny jmény dárců, řadili je a skládali na sebe. Do týdne byly všechny čtyři místnosti plny stříbra a zlata.
 
Graficke pismenko Poté pozval pan Vilém hosty, aby šli shlédnouti jeho poklady. Nejprve je uvedl do klenotnice, která se nacházela ve veliké věži. Ursinové spatřili místnost plnou šperků a skvostů, za ní druhou s nádobami ze stříbra a zlata. Pak vstoupili do třetí, kde byly nahromaděny umělecké výtvory zdobené drahokamy a konečně se octli ve čtvrté, naplněné penězi. Byly tu peníze nejen v bednách, nýbrž i v pokladnicích, které měly podobu zlatých pávů. V jejich široce rozložených chvostech zářily drahokamy a leskly se perly.
 
Graficke pismenko Bez dechu obhlíželi Ursinové tyto pohádkové poklady, nenacházejíce slov k vyjádření svého obdivu. A žasli ještě více, když jim pan Vilém oznámil, že toto ještě není vše, že pro ně chová nové překvapení. Zavedl je do místností, v nichž byly složeny dary poddaných, popásl se s vděkem na jejich údivu a pak jim s úsměvem vyjevil tajemství, jak získal toto úžasné množství hotových peněz. „Poklad, který jste viděli dole ve věži,“ pravil hostům, „byl můj vlastní, nashromážděný šetrnými předky. To, co vidíte zde, jsou peníze mých poddaných, jež sem rádi a ochotně snesli, když jsem se jim zmínil, že je mi třeba peněz, abych vám nemusel postoupiti svoje statky... Upřímně vám pravím: Nejsou to moje poklady, co mě blaží, nýbrž oddanost mých poddaných, kteří se nerozpakovali obětovati mi vše, co měli doma vzácného. Jejich láska jest mým pokladem nejdražším a nejcennějším.“
 
Graficke pismenko Když odjeli hosté z hradu, pozval pan Vilém na Krumlov všechny ty, kdož mu věnovali svoje peníze. Vrátil jim je, přidal k nim mnohé dary a uspořádal pro ně hostinu. Když pojedli, byl přinesen na stůl zlatý páv. Stolovníkům se vydral z prsou údivem a překvapením vzdech. A podiv nebral konce, když pan Vilém otočil knoflíkem na prsou páva a do nádoby pod ním podstavené počalo vytékati víno. Nádoba kolovala od úst k ústům a znovu a znovu byla plněna za jásotu lidu.
 
Graficke pismenko Sedláci se vraceli s uspokojením do svých domovů a blahořečili nebi, že jim dopřáno sloužiti vrchnosti tak laskavé a milostivé. Od té doby se ujalo na rožmberských panstvích pořekadlo: „V Čechách budou dobré časy, až zlatí pávi budou zase potiti víno.“
 
Graficke pismenko Pan Vilém z Rožmberka byl čtyřikrát ženat. Každá jeho svatba byla provázena hostinami, jaké nebývaly ani o svatbách královských. Při čtvrté svatbě, s Polyxenou ze Šternberka, hostil v Praze po tři dny na tisíce chudých lidí. Okázale si vedl rovněž na svých cestách do sousedních zemí, jsa všude ctěn a vítán jako přední český velmož. V době, kdy nastaly v Polsku spory o trůn, byla mu nabízena i polská koruna a při volbě odevzdány hlasy s jeho jménem.
 
Graficke pismenko V panu Vilémovi našli i umělci, spisovatelé a básníci štědrého mecenáše. Pořídil si knihovnu, která byla v té době z největších a nejznamenitějších. Opravoval svoje hrady a budoval nové, nákladné stavby, jež zůstávají podnes vzácnou stavitelskou památkou.
 
Graficke pismenko Na jeho dvoře se živili nejen chuďasové, potřebující pomoci, nýbrž cizopasili tu i povaleči a šibalové. Pan Vilém podlehl zlaté horečce podobně jako sám císař Rudolf II. a zařídil si alchymistickou dílnu, v níž se vystřídala řada podvodníků. Teprve dědic Krumlova, pan Petr Vok, učinil přítrž jejich vyděračství, dav je zjímati a vsaditi do vězení.
 
Graficke pismenko Okázalý, plný nádhery a lesku byl život pana Viléma a slavný byl i jeho pohřeb, když se rozžehnal se životem r. 1592 ve svém hradčanském paláci.
 
Graficke pismenko Mnoho oslavných básní opěvovalo mrtvého velmože, který byl pohřbíván tak, jak bývali ke hrobu doprovázeni pouze králové, a který i při své rodové pýše zůstal ušlechtilým, lidumilným člověkem.

Text: pověsti
4.11. 2002 - Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků.

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182