hrad Suľovský hrad

Suľov, Roháč, Rohach

Graficke pismenko Suĺovský hrad se nachází přibližně mezi obcemi Jablonové a Suĺov a je součástí přírodní rezervace Suĺovské skály, která byla vyhlášená v roce 1973 a má rozlohu 543 ha. Zbytky hradu jsou vzhledem k jeho původní rozloze poměrně skromné, přesto je místo návštěvnicky velmi zajímavé. Nejen díky tomu, že zřícenina patří do skupiny atraktivních skalních hradů (o tom ještě bude řeč), ale i proto, že přes něj vede jedna z hlavních turistických cest Suĺovskými skalami a je součástí tzv.skalního města, které vytvořily třetihorní slepence. Ty na mnoha místech vytvářejí působivé skalní věže, jehly a časté jsou také skalní brány, jeskyně a okna a okolí je tak vděčným turistickým cílem.

 
Graficke pismenko Jak už bylo zmíněno, hrad patří do skupiny skalních hradů, využívajících ke své stavbě a obraně z velké části skalnaté bloky, často výškové odstupněné, většinou spojené navzájem hradbou a tím tvořící uzavřený a těžko přístupný prostor. U nás k takovým místům patří např. zřícenina hradu Skály u Jimramova, které však nestojí zdaleka v tak špatně přístupném okolním terénu.
 
Graficke pismenko Suĺovský hrad se dělil na horní hrad-jádro a dolní hrad. Využil ke své stavbě tří výrazných skalních bloků. Dvou vedle stojících na severu a toho největšího na jihu, který se také stal součástí hradního jádra. Tyto bloky byly navzájem spojené hradbou, pozůstatkem po ní jsou zasekané drážky ve skalách, po jejím ukotvení, jinak se však již nedochovala. Jediným pozůstatkem po ní je její část spojující dva severní bloky. Tímto místem také přichází náročnějším výstupem s žebříky zelená turistická značka z Jablonové. Při příchodu touto cestou je vidět pod pravým skalním blokem zachovaná část hradby, tvořící patrně vnitřní stěnu nad ní stojící budovy, ze které stojí zaoblená vnější část se čtyřmi okny. Je v některých pramenech interpretovaná jako bašta. Na skalním suku nad ní se dá předpokládat menší strážní věž. Na vedlejším skalním suku jsou pozůstatky místnosti vysekané do skály. Ta je velmi dobře vidět z nejvyššího bodu jádra hradu. Byla snad součástí dalšího strážního stavení, přístup na ní byl možný patrně jen po žebříku. Dnes se tam bez horolezecké výstroje těžko dostanete. Jak bylo využito místo mezi všemi třemi skalními bloky je dnes nejasné, místa tu však mnoho pro hospodářská stavení nebylo. Vstup na hrad však byl vždy možný jen pro pěší, takže ho tolik potřeba ani nebylo. Veškeré ostatní zázemí bylo v hospodářském dvoru pod hradem.
 
Graficke pismenko Hlavní brána, jak už bylo zmíněno pouze pro pěší, byla východně pod jádrem. Přístup vedl po mostku, přes ne moc hluboko přitesanou průrvu. Vstup chránila po pravé straně malá střílna, po které zůstalo ve skále vytesané okénko. Po levé straně vstupu stojí patrně nejvyšší zachovaná část zdiva, přilepená ke skále, které už bylo součástí jádra. Jeho východní vnější část je také nejzachovalejší. Pod ní za branou byla malá budova, v dnešní době by se řeklo vrátnice, která nebyla průchozí a cesta vedla podél ní.
 
Graficke pismenko Jádro bylo z tzv.dolního hradu přístupno vytesanými schody do skály a poměrně úzkou skalní puklinou, která byla jinak zazděna a dodnes se v nejvyšším patře zachovalo malé okno.
 
Graficke pismenko Po vstupu skalní puklinou do přibližně trojúhelníkového jádra vás jistě upoutá zachovaná klenba místnosti v nejnižším podlaží. Má doposud několik metrů délky a místnost je poměrně velmi dobře zachovaná. Po její levé straně mezi skalami stojí zeď se dvěma otvory po oknech. Místy jsou také vidět nepatrné pozůstatky zdí nalepených ke skále, které tu jistě dlouhou dobu už nebudou. Po pravé straně místnosti je žebřík, kterým se malou dírou v hradbě dostanete až na nejvyšší místo jádra. Tady je jistě nejzajímavější zachovaná cisterna vysekaná ve skále. Měla obdélníkový tvar o delší straně přibližně 150 cm a kratší 80 cm. Zásoba v ní však patrně nestačila běžnému provozu a pro vodu se chodilo k nedalekému pramenu a zásoby byly jistě i třeba v dřevěných sudech. Výrazným prvkem jádra byla vyvýšená skála v severozápadním rohu, na které stála pozorovatelna, patrně věžovitá. Dodnes jsou zde vidět útržky zdiva.
 
Graficke pismenko Jádru hradu možná předcházela malá pevnost, snad se k ní vztahuje zmínka z roku 1193, kdy král Belo III. daruje skalní pevnůstku bratrům Vratislavovi a Stanislavovi z Trenčína. Ti měli dovoleno ji přestavět na hrad. (jde však možná o falsum).
 
Graficke pismenko Neobvyklý je zánik hradu. Má ho na svědomí nejen jeho postupné opuštění, ale především zemětřesení v roce 1858. Podle pramenů bylo tehdy tak silné, že ještě pamětníci v roce 1925 vzpomínali, jak se před jejich očima hradní zdi sesouvaly a bořily (z knihy M. Slámka Kamenní strážcovia).
 
Graficke pismenko Na závěr je možné uvést ještě jednu zajímavost, která zůstala zachovaná díky rozdělení hradu mezi dědice v roce 1752. Jde o soupis interiéru, tedy movitých věcí na hradě. Z nich jen pro zajímavost uvádíme např.to, že ve zmiňovaném roce byla na hradě ze zbraní jedna stará mušketa, pět mosazných pušek, dvě pistole a dva opasky. Například z nábytku 6 skříní, 12 stolů, 30 stoliček, 15 kožených křesel, 7 postelí a 21 truhlic. Z drahých předmětů pak například 20 obrazů na plátně, 39 malovaných na skle, starý gobelín, dvoje nástěnné hodiny, jedny stříbrné, stříbrné lžíce, nože a šavle a několik medvědích kožešin. Dále z klenotů šperky, náušnice, náhrdelníky a prsteny ze zlata a s drahými kameny.

Text: popis
17.8. 2005 - Roman Řezáč

tianDe Praha

Mimo zmínky z roku 1193 o pevnůstce na místě dnešního jádra, která může být falsem, se o Suĺovském hradu uvádí, že patří k nejmladším hradům v okolí a že byl založen až začátkem patnáctého století. První hodnověrně doložená zmínka o existenci hradu je z roku 1470 v souvislosti se svolením krále Maty…
historie - Jaroslav Řezáč
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu