Ve Stádlci strávil svůj zbytek života František Křižík.

Graficke pismenko Tak jako v době svého vzniku vypadal zámek i na poč. 20. století, kdy jej i s velkostatkem a anglickým parkem koupil známý český vynálezce František Křižík (1847-1941). Do zdejšího kraje jej přivedla stavba meziměstské elektrické železniční dráhy z Tábora do Bechyně v r. 1902.

 
Graficke pismenko Křižík pocházel z chudých poměrů a byl největším tvořivým zjevem velké generace českých kapitalistických podnikatelů, která od pol. 19. století přetvářela české země na moderní průmyslovou zemi. Jeho otec byl ševcem a příležitostním hostinským v pošumavské Plánici u Klatov a svého syna příliš podporovat nemohl. Nadaný František se sám protloukal na studiích v Klatovech, Plzni a v Praze i později jako technik v továrně nebo u rakouských drah. Brzy se však projevil jako velký talent s nepokojnou vynalézavostí. Mnohé zlepšil na drážním telegrafu i v oblasti bezpečnosti železniční dopravy. V r. 1878 sestrojil elektrické blokové signály, s jejichž pomocí se za sebou jedoucí vlaky udržují v náležitých odstupech, o dva roky později vynalezl systém, kterým bylo možné i na velikou dálku přenášet hlasité signály, a z téže doby pochází i jeho vynález nejslavnější, Křižíkova oblouková lampa, která se rozšířila po celém světě a svému tvůrci přinesla uznání, slávu a peníze. Křižík mohl začít sám podnikat a po několika letech vybudoval v Praze jednu z nejvýznamnějších továren na elektrotechniku v rakousko-uherské monarchii. Na sklonku 19. století mělo jméno Křižík velký zvuk a jeho nositel se neustále staral o rozmnožení své slávy. Svou Křižíkovou fontánou podstatně přispěl ke zdaru jubilejní výstavy v Praze v r. 1891, stavěl elektrické dráhy po Praze i po Čechách a v hlavě se mu rodily nové a nové nápady, které volaly po uskutečnění. Z nejvyšších míst začala přicházet uznání, vyznamenání i funkce.
 
Graficke pismenko Do Stádleckého zámku však František Křižík přišel dožít. O velkostatek se staral jeho syn, který se na zdejší panství přiženil, a starý pán vysedával nejvíce v zámeckém parku. Pod staletými duby vzpomínal se svým krajanem Františkem Kašparem, básníkem a místním farářem na své plánické mládí.
 
Graficke pismenko Již za dusných protektorátních časů zemřel v komnatě stádleckého zámku velký a slavný vynálezce a jeho tělo bylo převezeno do Prahy a pochováno na vyšehradském hřbitově.

Text: historie
10.6. 2014 - S použitím článku historika prachatického muzea, p.Kubů, Jaroslav Špiroch

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182