Škvárovník

Schlackenburg

Graficke pismenko Prvopočátek vzniku Škvárovníku byl již v době přestavby požárem zničených Teplic. Teplického měšťana a zednického mistra Franze Jerkeho zaujaly zajímavým způsobem zpečené odpady z místních cihelen. V r.1802 začal zkupovat pole a louky na Špitálském vrchu (dnešní Letné) a v r.1805 údajně začal stavět svoji ojedinělou zříceninu ze škváry.

 
Graficke pismenko První kdo o její existenci zachoval svědectví nebyl nikdo jiný než návštěvník z let 1812-1813, básník Johann Wolfgang Goethe. Místo s krásnou vyhlídkou nazývá "belvederem zvaným Eremitage" a vyjadřuje se o ní jako o "malé podivuhodné budově zedníkově".
 
Graficke pismenko Zednický mistr Jerke se ovšem nespokojil s počáteční podobou hrádku, ale každoročně, až do své smrti v r.1826, přistavoval další prostory. Na počest dovršení milostného výletu" pruského krále Bedřicha Viléma přejmenoval Jerke Modrý sál na sál Královský. Král pak navštěvoval Škvárovník každoročně. Po r.1835 sál Jerkovi dědicové vyzdobili obrazy, vyhotovenými na počest tehdy konaného kongresu monarchů. Mezi významné hosty patřil i hudební skladatel Richard Wagner, který Škvárovník navštěvoval během svého pobytu v r.1834 a v přilehlé zahradní restauraci sepsal první náčrty k opeře "Zákaz lásky".
 
Graficke pismenko Do počátku 80.let 20.století byl objekt využíván jako restaurace. Ale již v té době začala kdysi slavná výletní restaurace upadat. Nedostatečná údržba vedla k postupné zchátralosti. Pak podnik Restaurace Teplice málo atraktivní provozovnu vyklidil a nechal napospas. Skutečnost, že se posléze jedna (naštěstí málo podstatná) část zřítila, hodlal využít čelný funkcionář KSČ k likvidaci objektu a získání výjimečného místa ke stavbě rodinné vily. Prohlášení Hrádku za kulturní památku r.1987 přišlo doslova v hodině dvanácté.
 
Graficke pismenko Devadesátá léta začala snahou po nápravě statiky, ale pak nastalo období častých změn soukromých vlastníků objektu. Po dlouhých letech přešlapování na místě Hrádek obdivuhodně odolává povětrnostním vlivům. Jeho budoucnost, to je velký otazník.

Text: historie
20.7. 2005 - článek in SD magazín - Pavel Koukal


Zavřít reklamu
*