Graficke pismenko Hrad Volfštejn stával nad městečkem Černošínem mezi hřbety Vlčí hory, nedaleko pozdější významné cesty ze Stříbra k Plané a Chebu.

 
Graficke pismenko Páni z Volfštejna byli jednou z větví, které se odštěpily z rodu majitelů Svojšína a byli tak příbuzní i s držiteli Třebele. Svědčí o tom jak záliba v určitých jménech (Ctibor, Beneda, Oldřich, Vilém), tak i stejný erb (tři příčné pruhy). Klenotem byla vlčí hlava, někdy dokonce celý vlk a odtud asi pochází i jméno hradu, který podle uměleckohistorického rozboru (D. Menclová) vznikl před polovinou 13. století (historikové – A. Sedláček, G. Schmidt – datovali tuto událost až do konce 13. století).
 
Graficke pismenko Prvním známým majitelem hradu byl Ctibor „z Volšteina", kterého kolem r. 1316 zavraždili Dluhomil a Bedřich z Brodu a byli proto zemským soudem pokutováni částkou 600 hřiven stříbra. Před soud je pohnal Ctiborův syn Beneda, jenž snad měl tři syny. Z nich Protiva se usídlil jako rychtář plaského kláštera v Kaznějově a Beneda získal Olbramov. Tito dva bratři měli ve znaku vlčí hlavu, zatímco třetí z nich, Ctibor, přijal celého vlka a ponechal si rodový hrad. Zemřel asi r. 1360 a zanechal po sobě čtyřletého syna Ctibora, který nejspíš hrad udržel v této linii, neboť přestože jeho strýc Beneda dosáhl od císaře Karla IV. souhlasu k převodu Volfštejna do majetku své rodiny v případě předčasné bratrovy smrti, žádná zpráva o uskutečnění tohoto záměru se nedochovala. R. 1396 patřil Volfštejn Oldřichovi, ale už r. 1406 se připomínají další dva bratři z Volfštejna, Vilém a Beneda. Beneda získal také Prostiboř a jiné majetky kolem ní. Oba bratři uzavřeli v době drobných pohraničních půtek r. 1406 mír s bavorskými vévody, kteří využívali slabé vlády krále Václava IV. ke kořistnickým vpádům do Čech. Vilém zůstal na Volfštejně asi až do r. 1437. Jako přívrženec katolické strany se za husitství obohatil, protože získal od císaře Zikmunda různé zástavy. Z jeho synů Ctibor založil novou linii na Hostouni a aktivně se zúčastňoval veřejného života v boji proti utrakvistům, na zemském soudu, při různých diplomatických i soukromých jednáních. Volfštejn zůstal třetímu z bratrů, Janovi, protože druhý bratr, Vilém, brzy zemřel. Jan sídlil na Volfštejně ještě r. 1445, ale před r. 1452 dostal od Jana ze Sobětic do zástavy nedaleký hrad Třebel. V této době byl asi Volfštejn opuštěn a rychle pustl. R. 1461 se Jan již psal seděním na Třebeli. Hrad Volfštejn se připomíná jako pustý r. 1527, kdy se měl stát místem jakési schůzky.
 
Graficke pismenko Hrad Volfštejn stál na poměrně malé skalnaté vyvýšenině, dnes hustě porostlé lesem, na niž stoupá pravostranná cesta, otáčející se kolem východní, jihovýchodní a jižní strany hradu až k bývalé bráně. Ta byla umístěna téměř uprostřed jihozápadního okraje hradního půdorysu, který tvoří nepravidelný protáhlý obrazec oválovitého až obdélníkového tvaru, položený delší osou ve směru od severozápadu k jihovýchodu. Zeď, vystupující tak mírným obloukem kupředu, umožňovala obráncům účinnější střelbu do předpolí hradu a je v tomto směru jedním z prvků charakterizujících vývojovou linii hradních opevnění. Na ohybu cesty směrem k bráně zůstaly zbytky vodní nádržky, kdysi snad opevněné náspem. Hradiště bylo zejména na jihozápadní, západní a severní straně obklopeno širokým a hlubokým příkopem. Hradební zdi se zachovaly pouze vpravo od brány, v jižním rohu hradu a pak na straně severní a severozápadní, v oblouku obtáčejícím hlavní věž. V jižním výběžku hradu byly tři hradební zdi doplněny čtvrtou, vnitřní a tvořily tak dvouposchoďovou budovu lichoběžníkového půdorysu, dnes ovšem z východní strany zbavenou původní stěny. Byla přístupná ze dvora v celkové šířce asi 16,5 m, okna však měla – s výjimkou dvou malých okének ze sklepů, nyní již zasypaných – až v prvním patře. Architektonicky zajímavý je zvenčí kónický tvar horní časti budovy. Stavení bylo podle A. Sedláčka využíváno pro hospodářské účely jako konírna a obilní sýpka. F. A. Heber a D. Menclová je považují za palác, obydlí hradního pána. Přímo proti bráně, přes dvůr, bylo možno rozeznat těsně u někdejší zdi základy malé čtyřúhelnikové budovy, považované A. Sedláčkem a G. Schmidtem za hospodářské zařízení (snad samotížný mlýn), F. A. Heberem za baštu. K obraně vstupní brány sloužila vlevo od ní postavená čtverhranná věž s mohutnými, 1,5 m silnými zdmi bez oken a se vstupní brankou přímo ze dvora. Proti této obranné věži stál rovněž na čtyřúhelném půdorysu vlastní palác, rozdělený příčkou na dvě části. Z rozsáhlé stavby zůstaly však jen dvě jámy po původních sklepích, do nichž se zčásti zřítilo klenutí i zdi. Nejvýznačnější částí Volfštejna byla velká okrouhlá věž na severozápadním okraji hradu, avšak postavená zcela samostatné, takže se nikde nedotýkala ani hradeb, ani ostatních budov. Tvořila tak jakési poslední útočiště posádky při obraně hradu. Je dosud vysoká asi 23 m, síla zdí na jejím úpatí přesahuje 2,5 m, vnitřní průměr činí jen 3 m. Stavební zajímavostí je její kónický tvar, jehož bylo dosaženo nikoli zužováním vnitřního prostoru, ale ubýváním tloušťky zdí zvenčí. Branka, obrácená přímo proti paláci, ale spíše na jih, je umístěna ve výši 10–12 m nad zemí a ozdobena půlkruhovým pozdně románským portálkem. Jeho výtvarný charakter s motivy vyskytujícími se jinde v l. 1220–1240 je jediným opěrným bodem pro dataci vzniku stavby před polovinu 13. století. Vstup do věže vedl z hradební zdi po dřevěné pavlači a můstku. Do jižní části věže prokopali počátkem 19. století hledači pokladů otvor, umožňující nahlédnout dovnitř. V přízemí jsou dva výklenky na severní straně, v úrovni branky i výše zůstávají patrné otvory pro trámy, nahoře navíc i vyčnívající kameny k položení podlahy. O něco výše jsou tři úzká okénka. Dřevěné stropy ve věži byly vzájemně spojeny asi jen žebříky. Hrad nebyl podstatněji přestavován a jeho zříceniny proto odrážejí poměrně věrně podobu, v níž ve 13. století vznikl.

Text: historie
16.11. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985