Hrad Volfštejn, Černošín

Zřícenina hradu. Zal. v 1. pol. 13. stol. R. 1316 maj. Beneda z Volfštejna. V drž. pánů jeho rodu do r. 1460, kdy získali soused. hrad Třebel. Volfštejn ztratil význam a zanikl r. 1470 za bojů Zelenohorské jednoty s vojsky krále Jiřího z Poděbrad.

čtyřhranný objekt a bergfrit

© Miroslav Rybáček, 09/2006

Ze zastávky vláčku Ošelín je hrad vzdálen 3,5 km.

28.5. 2002

historie

VOLFŠTEIN HRAD.

Nad městečkem Černošínem zdvihá se znenáhla krajina, až pak se končí tato výšina dvěma hřbety, kterým oběma se říká Vlčí hory (Wolfsberg). Zadní z nich porostlý jest krásným lesem, přední z nich jest na bocích z části lesem, z části pastvinou a souvisí se zadní horou plání, na níž jest osada Wolfsberg. Pod ní na konci předního návrší stojí zříceniny hradu Volfšteina. Cesta ke hradu vedoucí borovým lesem jest příjemnou procházkou. Nevelký kus

August Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého (kn.13), 20.8. 2002

Hrad Volfštejn stával nad městečkem Černošínem mezi hřbety Vlčí hory, nedaleko pozdější významné cesty ze Stříbra k Plané a Chebu. Páni z Volfštejna byli jednou z větví, které se odštěpily z rodu majitelů Svojšína a byli tak příbuzní i s držiteli Třebele. Svědčí o tom jak záliba v určitých jménech (Ctibor, Beneda, Oldřich, Vilém), tak i stejný erb (tři příčné pruhy). Klenotem byla vlčí hlava, někdy dokonce celý vlk a odtud asi pochází i jméno

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985, 16.11. 2009

pověsti

Vilém a Jan Žižka

Mladý Vilém z Volfštejna se při pobytu v Praze přátelil s Janem Žižkou z Trocnova a oba se zde ucházeli o přízeň stejné slečny, která si vzala za muže Viléma. Tím začalo nepřátelství pána z Volfštejna a Žižky až tak, že při křtu první dcerky Ludmily při hostině přemohla Žižku zlost a udeřil Viléma do obličeje pečenou srnčí kýtou. Za husitských válek obléhal Žižka se svým vojskem hrad Volfštejn a tehdy zemřela i Vilémova choť, paní z Volfštejna.

12.10. 2003