Po hrádku jsou znatelné pouze reliéfní pozůstatky. Na severní straně vystupuje úsek valu a na jižní straně je zachovaný příkop. Poprvé byl zmíněn r. 1260. R. 1340 jej prodává Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi. Po r. 1392 sídlo zaniklo.
Hlavní obrázek místa
příkop s valem, jížní strana
© zdeněk komínek, 02/2007
Graficke pismenko Reliéfní pozůstatky hrádku leží jižně ve svahu nad obcí a na severu navazují na hřbitovní zeď a kostel. Samotná poloha hrádku není nějak výhodná, především na jižní straně navazuje na pokračující náhorní planinu a také ostatní strany, které se svažují k severu, nejsou nějak prudké. Utváření hrádku bylo jednodílné, původně protáhlý ovál jádra měl rozměry přibližně 50 x 60 m, dnes je na severní straně asi o 10 m kratší. Tato severní strana je také nejvíc porušená, především zřízením úvozové cesty, která částečně vede původním příkopem. Snad jediným pozůstatkem opevnění na této straně je asi 10 m dlouhý a necelý 1 m vysoký úsek valu, který vystupuje nad jinak ...
Roman Řezáč, 12.6. 2005

    historie

    První zmínka o Švábenicích pochází z roku 1260, kdy se po nich píše Idík. V roce 1340 prodává díl Jan mladší ze Švábenic Janu Volkovi a ten ho daruje o 8 let později klášteru v Pustiměři. Posledním příslušníkem píšícím se po Švábenicích je roku 1392 Oneš, po něm sídlo patrně jako nepotřebné zaniklo.
    Roman Řezáč, 12.6. 2005

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Shocart turistické 1:50 000

    Turistické mapy Shocart 1:50 000.
    hrad
    terénní náznaky
    volně přístupno
    Česká republika
    Jihomoravský kraj
     Vyškov  (VY)
    Švábenice