Graficke pismenko Rozsáhlé území sahající od Žebráku přes Komárov hluboko do Brd náleželo již ve 12. století mocnému a politicky významnému rodu Buziců, od nichž odvozovali svůj původ i jeho pozdější držitelé, Zajícové z Valdeka. Již v Dalimilově kronice se k r. 1110 píše o Dětříškovi, synu Búzovu, který v tomto roce zahynul v bitvě proti Polákům. Letopis Vincenciův připomíná jednoho z jeho potomků, Jiříka (Jurika), který byl maršálkem knížete Vladislava II. a zahynul r. 1148 na křížové výpravě v Palestině. Na počátku 13. století žili Jiříkovi vnukové bratři Jan a Oldřich, od nichž lze již také sledovat přímou linii Zajíců z Valdeka.

 
Graficke pismenko Oldřich Zajíc z Valdeka, připomínaný v letech 1209–1232, byl královským číšníkem. Měl dva syny, z nichž Zbislav se psal z Třebouně, kdežto Oldřich se psal Zajíc a od r. 1263 již také z Valdeka. O něm se dochovaly zprávy z let 1248–1271. Býval purkrabím na královském hradě Lokti a asi od r. 1265 zastával významný úřad purkrabího Pražského hradu.
 
Graficke pismenko Na ochranu svého majetku postavili Zajícové z Valdeka dva významné hrady. Mladší z nich, Žebrák, postavený po r. 1280, ovládal důležitou mezinárodni komunikaci vedoucí z Prahy přes Plzeň do Norimberka a Řezna. Starší z hradů, podstatně rozsáhlejší Valdek, který se také stal rodinným sídlem Zajíců, byl postaven u méně důležité cesty, vedoucí z Hořovic brdskými lesy do Příbrami. Jméno hradu se vykládá jako „v lesním rohu" (Profous), lépe však snad jako „lesní hrad" (eck = hrad).
 
Graficke pismenko Hrad Valdek byl vybudován na ostrožně vybíhající z hřebenu hory Berance do údolí Červeného potoka, a to nejpozději v 50. letech 13. století.
 
Graficke pismenko Byl to typický hrad klasické gotiky a patří mezi nejsložitější hrady sasko-hessenského typu s okrouhlou obrannou věží stojící volně za hradební zdí (D. Menclová). Na severní straně vlastního hradu bylo značně rozsáhlé předhradí, do něhož se vstupovalo ze severu. Jeho opevnění tvořily příkopy a valy na severní a zčásti i na západní straně. Valy byly patrně ještě zvýšeny dřevěnou palisádou. Svahy valu a stěna čelního příkopu byly zpevněny zdivem z kamenů kladených nasucho.
 
Graficke pismenko Z předhradí se vstupovalo do vlastního hradu po dřevěném mostě, jehož poslední část byla padací. Most vedl přes hluboký příkop vylámaný ve skále a na východní straně uzavřený hradbou. Na západní straně chránil hrad příkop navazující na západní část valu v předhradí. Do prvního hradního nádvoří se vstupovalo branou v severovýchodním rohu hradu s brankou pro pěší. Vlevo za branou, hned u hradební zdi, byla studna. Nádvoří v podobě nepravidelného obdélníka bylo obehnáno hradbou, kde byly hospodářské budovy. U jižní hradební zdi stálo dvoupatrové stavení se stájemi a místnostmi pro čeleď.
 
Graficke pismenko Do vnitřního hradu byl vstup možný jenom brankou pro pěší vpravo od hlavní brány. Branka vedla do malého nádvoří, sevřeného na levé straně zdí a mohutnou okrouhlou věží, dosud 18 m vysokou, o průměru 10 m, se zdmi 3,6 m silnými. Věž měla čtyři patra a byla přístupná pouze z ochozu přilehlé hradby po pavlači gotickým portálkem na jižní straně věže ve výši třetího patra. Pravou stranu nádvoří tvořila hradební zeď. Na západní straně nádvoří (proti brance) byla mohutná zeď severního paláce. Do vnitřního nádvoří se vstupovalo jenom úzkým průchodem mezi severním palácem a věží. Vnitřní hradní nádvoří mělo půdorys téměř pravidelného obdélníka, na jehož severní straně stál již zmíněný severní palác, který měl v přízemí dvě místnosti s trámovými stropy. Patro mělo vstup jenom z nádvoří a bylo určeno k obranným účelům. Jeho západní a východní stranu tvořily hradby, dosud zachované ve značné výši. Na jižní straně nádvoří, na konci ostrohu, byl druhý, hlavní palác, jehož vnitřní zeď je dnes zřícená; měl čtyři podlaží z trámových stropů, v přízemí a v prvním patře byly tři komory, v druhém patře velký sál s krbem. V prvním patře byla pavlač. Je to tedy první případ sálové stavby s dvorní pavlačí u nás (D. Menclová). K bočním zdem nádvoří byla přistavěna ještě postranní křídla, z nichž se dochovala jenom část východního křídla s věží.
 
Graficke pismenko První, poměrně neurčitá zpráva o hradu Valdeku pochází z r. 1257. Druhá zpráva, z r. 1263, je již určitější, protože tehdy odtud zakládal Oldřich Zajíc z Valdeka první augustiniánský klášter v Čechách, nazývaný původně Ostrov, později Svatá Dobrotivá u dnešního Zaječova. Po Oldřichově smrti r. 1271 došlo k prvnímu dělení rozsáhlého panství: Žebrák dostal Oldřich mladší, kdežto Valdek Zdislav.
 
Graficke pismenko Z ostatních členů rodu Zajíců z Valdeka si zasluhuje pozornost Oldřichův vnuk Vilém. Do politického dění vstoupil r. 1307, kdy stál ve sporech o českou korunu na straně Jindřicha Korutanského proti králi Rudolfovi I. Roku 1315 zajal Jindřicha z Lipé a stal se nejvyšším maršálkem a podkomořím Království českého. Také významně rozmnožil svůj majetek, neboť od krále Jana Lucemburského dostal do zástavy královská města Beroun a Domažlice a hrady Křivoklát a Přimdu. Stal se také hlavním rádcem královny Elišky, na jejíž straně v pozdějších letech stál při jejích sporech s králem Janem, proti němuž r. 1319 bránil Prahu. Ještě téhož roku se však s králem smířil a vydal se do Bavorska, aby tam hájil zájmy krále Ludvíka Bavora proti Rakušanům. Na této výpravě však byl smrtelně raněn a v říjnu 1319 zemřel. Pochován byl v klášteře Svatá Dobrotivá.
 
Graficke pismenko Ze šesti synů Viléma Zajíce z Valdeka zdědil hrad Valdek s panstvím druhý Oldřich (první Oldřich byl děkanem pražské kapituly), ale již v r. 1344 je prodal Protivovi a Ctiborovi z rodu Běškovců. Za nich byl také hrad Valdek v říjnu 1346 poprvé a také naposled obléhán Děpoltem z Rýzmberka, který měl s Běškovci spor, jehož bližší podstatu však neznáme. Hrad byl po třídenním obléhání dobyt, vypálen a zpustošen, ale zřejmě záhy opraven. Kdo tak učinil, není známo, neboť vladykové z Běškovic po r. 1355 seděli v Neumětelích a majitele Valdeka v druhé polovině 14. století neznáme. Snad již tehdy byl hrad v přímém držení krále, neboť i s panstvím tvořil od r. 1331 královské manství. Proto se také Valdek stal za husitství oporou katolické strany. Královským purkrabím zde byl tehdy jakýsi Hoch.
 
Graficke pismenko V 15. století držela hrad Valdek řada nevýznamných osob, z nichž snad za zmínku stojí jen Jan z Lestkova († 1429), dvořan krále Václava IV., který r. 1422 uzavřel příměří s Pražany, kališník Jeník z Mečkova, připomínaný zde v r. 1433, či Litvín z Klinštejna a na Hořovicích.
 
Graficke pismenko Po smrti Litvína z Klinštejna a na Hořovicích r. 1509 získal valdecké panství od krále Vladislava II. do dědičného vlastnictví Kunata Pešík z Komárova. Po jeho smrti se čtyři synové o poměrně rozsáhlý majetek rozdělili: nejmladší Jan dostal hrad Valdek s pustými vesnicemi Lhotka a Roudnicky, dále dvůr v Bezdědicích, část hory Plešivce, vsi Přední a Zadní Vísky, Hrachoviště, Cheznovice, lesy a některé vsi od Příbrami. K dalšímu dělení tohoto majetku došlo po Janově smrtí r. 1574, kdy Valdek dostal Kryštof. Někdy za těchto majitelů se setkáváme se snahou proměnit tento středověký hrad v poněkud příjemnější sídlo. Proto byl upraven zejména severní palác, v jehož venkovní zdi byla vylámána nová okna. Podobně se tak stalo i v hlavním paláci.
 
Graficke pismenko Navzdory těmto úpravám však hrad Valdek již v této době chátral a nakonec se ukázalo, že jeho udržování přesahuje finanční možnosti majitelů. A tak Václav Pešík z Komárova, který zdědil hrad r. 1586 po Kryštofově smrti, tehdy již značně sešlý objekt opustil a postavil si na okraji brdských lesů ve vsi Podluhách, náležejících tehdy ke komárovskému statku, novou tvrz. Když mu byl statek pro jeho účast na protihabsburském povstání z l. 1618–1620 v r. 1623 zkonfiskován a prodán k hořovickému panství, byl hrad Valdek již pustý.
 
Graficke pismenko Z původního rozlehlého hradu jsou dnes dochovány jenom zříceniny s výjimkou mohutné věže, stěny paláce a několika vedlejších budov a zbytky hradebního zdiva. Na sklonku 19. století byl hrad, tehdy součást hořovického velkostatku knížat z Hanau, v duchu tehdejších romantických představ poněkud opraven. Zejména byla osazena nová ostění do brány a branky, jimiž se vstupuje do hradu, a do oken severního paláce.
 
Graficke pismenko Hrad, stojící v hlubokých lesích, dal vzniknout řadě pověstí a upoutal již pozornost kronikáře Václava Hájka z Libočan, jenž ve své Kronice české datoval jeho vznik do r. 920 a za zakladatele považoval jednoho z vrahů kněžny Ludmily, Kumána. V 19. století romantická zřícenina zaujala zejména Karla Hynka Máchu, který zamýšlel napsat čtyřdílný historický román z doby Václava IV., jehož jedna část měla mít název Valdek. Z románu se však dochovaly jenom úryvky. Hradu věnoval Václav Kliment Klicpera hru Valdek.

Text: historie
31.10. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182