Moje místa 0

Graficke pismenko Zámek, obehnaný vodním příkopem, má přibližně čtvercový půdorys. Skládá se z čtyřkřídlého dvoupatrového zámku s věží a trojkřídlého jednopatrového předzámčí s válcovými baštami na nárožích. Přístupný je po mostě, klenoucím se přes vodní příkop k portálu na straně předzámčí. V nástavci portálu s volutovými křídly je reliéfní znak Jana Kaltschmieda z Eisenbergu (majitele zámku od r. 1649).

 
Graficke pismenko Jednotraktové předzámčí je v přízemí zaklenuto valeně s  výsečemi, v patře plochostropé. Od zámecké zahrady jej odděluje plot s bránou, kterou zdobí sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandera z doby kolem roku 1800. Čtyři křídla dvoutraktového zámku obklopují malé nádvoří, ze tří stran s původním otevřeným arkádovým ochozem. Půlkruhové arkády spočívají v přízemí na bosovaných hranolových pilířích, v patrech na toskánských sloupech s hranolovými postamenty spojenými kuželkovým parapetem.
 
Graficke pismenko Fasády jsou s nárožním bosováním, stejně tak hranolová věž, tyčící se nad jihozápadním vstupním průčelím. Věž je zakončena ochozem s balustrovým parapetem, jehož střechu nesou toskánské sloupy. Věž má bosovaný portál s půlkruhovým záklenkem, s bosovanými pilastry, nesoucími prolomený trojúhelníkový štít. Na úsecích římsy jsou plastiky medvědů, držících kartuš s rodovým znakem pánů z Oppersdorfu. Výše nad portálem, nad oknem 1. patra, je alianční badenfeldský znak (zasazený po r. 1839). Za portálem je průjezd do dvora, na protější straně je průjezd do zahrady. Přízemí je zaklenuto většinou valeně s výsečemi, stejně jako místnosti v prvním patře, kde hrany překrývá renesanční perlovec. V severním nároží je rozlehlá síň se štukovou výzdobou (zrcadla, karyatidy), plochostropá síň v jižním nádvoří má strop zdobený oválnými zrcadly s pastýřskými scénami. Vstup do sousední síně vede sloupovou bránou, uzavřenou štukovou drapérií s andílky. Stropy druhého patra jsou rovné, bez výzdoby.

Text: popis
15.11. 2012 - E. Horáková podle Umělecké památky Čech, Moravy a Slezska 1., Bohumil Samek, Academia 1994

tianDe Praha

Renesanční čtyřkřídlý zámek byl postaven na místě původního zemanského sídla místní nižší šlechty, středověké vodní tvrze. Ta je doložena k roku 1368. V držení Dřevohostic se mimo jiné vystřídali pánové z Cimburka (v l. 1371-1447), Stošové z Bránic a Žerotínové (v l. 1480-1566). Kolem roku 1590 získ…
historie - Jakub Poutník podle Hrady a zámky na Moravě, kolektiv autorů, 1987; de ardoise, 2005; E. Horáková podle http://www.drevohostice.cz; Umělecké památky Moravy a Slezska I., Bohumil Samek, Academia 1994

Dřevohostice - bílá paní

Na zámku prý kdysi dávno žila zlá paní, která velmi sužovala lid. Robotníci ji prokleli, a proto po smrti nenalezla klid. Zjevovala se, celá bílá, z úst jí šlehal oheň a v zubech držela klíč. Prý jednou prosila místního osadníka, aby jí klíč vytáhl. Ten se však polekal a utekl. Volala za ním, že mus…
pověsti - IvoR 2006-z knihy Moravskoslezské pověsti(J+J.Poláškovi 2000)
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu