Notice: Undefined index: _CIS_TYP in /var/www/hrady/class/class.ciselnik.php on line 72
hrad Templštejn
Omluvte chyby na serveru způsobené migrací na nový hardware! Na odstranění se pracuje.
Hrady.cz

Graficke pismenko Jak již naznačuje jméno, vystavěl hrad Templštejn na skále nad řekou Jihlavkou řád templářů a učinil z něho sídlo své komendy; stalo se tak na konci 13. století. Z této doby pochází jádro hradu, vymezené mohutnou plášťovou zdí, která má půdorys kruhové výseče. Její hrot, obrácený k přístupové cestě, zpevňuje velký pilíř. Uvnitř areálu jsou patrné trosky palácové budovy. Neobvyklá stavební podoba hradu je kladena do souvislosti s anglickou architekturou. Nedlouho poté, co bylo dokončeno jádro hradu, začala asi stavba částečně zdvojeného hradebního pásu, který obepjal ze všech stran starší jádro.

 
Graficke pismenko O templářském řádu, založeném v r. 1119, je na Moravě první zmínka v listině rakouského vévody Fridricha II. z 23. ledna 1243. V ní se hovoří o templářském komturovi pro Moravu Fridrichovi. Z dvou řádových komend, známých na Moravě, byla nepochybně starší řádová komenda v Čejkovicích, o které máme zprávu z r. 1248. O druhé komendě, v Jamolicích, kde templáři postavili kostel a obsazovali i faru, je bezpečná zpráva až z r. 1279.
 
Graficke pismenko Teprve koncem 13. století začali templáři budovat mimo Jamolice hrad Templštejn, na nějž pak komendu přenesli. Prvá zpráva o templštejnské komendě pochází z r. 1281, kdy se uvádí jako sídlo komtura Dětřicha; poslední zprávy sahají do prvních let 14. století (1301, 1303). Jamolická, respektive templštejnská komenda vlastnila Jamolice, později též hrad Templštejn, Dobřínsko, Petrovice, Popice a dočasně, do r. 1290, též dva lány a dvůr ve Svatoslavi na Třebíčsku, které tehdy komtur Žibřid prodal opatu třebíčského benediktinského kláštera Janovi. Komenda vykonávala patronátní právo nad farními kostely v Horních Dubňanech, Dobřínsku a v Jamolicích a nad filiálními kostely v Dukovanech a v později zaniklých Bohuslavicích u Templštejna. Po upálení význačných představitelů templářů v r. 1310 a po zrušení řádu na církevním koncilu ve Vienne skončilo působení templářů na Templštejně. V r. 1318 získal hrad Bertold Pirkner z Pirknštejna; hrad zůstal v držení jeho synů, kteří se jako majitelé připomínají v r. 1349. Okolo poloviny 14. století náležel pánům z Lipé. V r. 1397 byl v zeměpanském držení a jeho purkrabím byl Markvart z Pechtic. V r. 1410 byl opět jeho majitelem rod z Lipé.
 
Graficke pismenko K strategické ochraně hradu byla vybudována v polovině 15. století štítová zeď. Měla chránit hrad především před přímým účinkem dělostřelby. Zeď však nebyla dokončena, a proto své poslání nesplnila; přesto zůstala dokladem typické ochrany hradu v 15. století. Pány z Lipé vystřídali na čas v držení hradu Osovští z Doubravice, ale později jej získali zpět. Poslední z nich, Pertold Bohobud z Lipé, se účastnil stavovského povstání proti císaři Ferdinandu v l. 1618–1620, a proto mu bylo zboží odňato. V r. 1623 je spolu s Moravským Krumlovem koupil kníže Gundakar z Lichtenštejna.
 
Graficke pismenko Hrad Templštejn nebyl nikdy dobyt, avšak zanikl zřejmě po velkém požáru, který můžeme datovat jedině do první poloviny 16. století. Usuzujeme tak z ohořelých částí stavby, trámů, veřejí a kovových předmětů. Objevily se zřejmě i pokusy o jeho záchranu, jak o tom svědčí nalezené kameny s letopočtem 1552. Dnes je Templštejn pouze zříceninou se zbytky příkopů, hradebních zdí, gotické kaple a rozsáhlých valů, přesto si však zachoval svou specilickou tvářnost.

Text: historie
19.4. 2004 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981


© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu