Hrady.cz

Graficke pismenko Hrad Talmberk stál na jižním okraji stejnojmenné vsi v hlubokém zalesněném údolí Talmberského potoka na strmém skalnatém ostrohu. Protáhlá podoba ostrohu určila i typ hradní dispozice, jeho rozdělení na předhradí a vlastní hrad. Předhradí tvořilo severní část hradního areálu a od roviny, z které ostroh vybíhá, bylo odděleno dodnes zčásti zachovalým příkopem. Předhradí, v němž bývalo umístěno hospodářské příslušenství hradu, je dnes změněno výstavbou vesnických domků, takže jeho původní podobu nelze rekonstruovat. Na jižní straně bylo předhradí odděleno dalším příkopem. Zda tento přikop byl původně rozdělen skalním hřebenem na dva samostatné příkopy, jak uvádí ve svém popisu z poloviny 19. století F. A. Heber, nelze již určit, neboť celý prostor příkopu je dnes změněn zástavbou, zahrádkami a přístupovými cestami.

 
Graficke pismenko Vlastní hrad zaujímá nevelký prostor. Jeho čelní hradba byla kolmá k přístupové cestě. V parkánu mezi hradbou a příkopem stávala budova s dvojitou vstupní branou, která již téměř zanikla; zachovala se z ní jen její vnitřní část. Na východní straně chránila bránu mohutná třípatrová okrouhlá věž, jejíž základy byly až na úpatí hradního vrchu a která tvořila zároveň hlavní část hradní fortifikace. Západně od brány v rohu čelní hradby stávala stavba čočkovitého půdorysu, jejíž zbytek je dnes zcela vyplněn zříceným zdivem a překryt betonovou deskou. Účel této stavby není znám, pravděpodobné však měla za úkol chránit hradní bránu. Proti čelní hradbě v jižní části hradního areálu stával palác. Z něho se zachovala jen část vnějšího obvodového zdiva, takže jeho původní podobu nelze rekonstruovat. Na východní a západní straně byl areál vlastního hradu uzavřený hradbami, k nimž snad byly přistavěny dřevěné hospodářské budovy. Východní hradba se z větší části zachovala, ze západní jsou jen skromné zbytky. K opevnění hradu patřily i parkány na úbočích ostrohu, dnes zčásti využité pro zahrady, a zaniklý rybník.
 
Graficke pismenko Hrad Talmberk pravděpodobně založil Hroznatá z Úžic z moravského rodu Kouniců. V l. 1284–1286 byl purkrabím Pražského hradu a za služby prokazované králi Václavovi II. dostal území severně od řeky Sázavy kolem Úžic. Po Úžicích se psal poprvé v r. 1284, což znamená, že tehdy ještě hrad Talmberk jako centrum Hroznatových majetků na Sázavě neexistoval. Poprvé je existence hradu nepřímo doložena v r. 1297, kdy se připomíná Vilém z Talmberka, snad syn Hroznatův. V r. 1312 se psal po Talmberku Arnošt, prokazatelně Hroznatův syn, který brzy po r. 1312 získal Černčice a Kácov a stal se předkem rodu Černčických z Kácova. V l. 1316 a 1336 se na Talmberku připomínají potomci zmíněného Viléma, bratři Diviš a Nezamysl z Talmberka. Diviš žil ještě v r. 1353. V l. 1357–1374 náležel hrad Ješkovi z Talmberka a v letech 1357–1382 Vilémovi z Talmberka. V r. 1390 byl majitelem hradu Diviš z Talmberka. V tomto roce se hradu protiprávně zmocnil Havel Medek z Valdeka se svým bratrem, Vilémem a Diviše uvěznili. Teprve v r. 1397 na základě rozhodnutí zemského soudu Diviše propustili a hrad Talmberk mu vrátili. Po Divišovi z Talmberka († 1415) patřil hrad Oldřichovi z Talmberka (v r. 1417) a Hynkovi z Talmberka (v r. 1437). Určit přesné příbuzenské vztahy mezi uvedenými majiteli hradu nelze.
 
Graficke pismenko Rovněž nelze určit, za kterého z majitelů došlo k úpravám opevnění hradu. Dvě stavební fáze opevnění hradu prokázal archeologický a architektonický průzkum hradu, který provedl na počátku 70. let 20. století T. Durdík z Archeologického ústavu ČSAV. Při středověkých úpravách byla odstraněna původní dvojitá vstupní brána a nahrazena dosud zachovalou prostou branou v čelní hradbě. Současně byl upraven a zesílen parkán před touto hradbou i obvodové hradby. Snad tyto fortifikační úpravy provedl po svém propuštěni Diviš z Talmberka, aby lépe zabezpečil svůj hrad, nebo k nim došlo v souvislosti s husitskými válkami.
 
Graficke pismenko Další zpráva o Talmberku je z r. 1473, kdy náležel Bedřichovi Ojířovi z Očedělic. V r. 1487 patřil hrad Bedřichovi ze Šumburka a Talmberka, který v r. 1488 jednal o jeho prodeji majiteli sousedního ratajského panství Bohuslavovi ze Švamberka. K uzavření smlouvy ale nedošlo. Potom veškeré zprávy o Talmberku mizí, až v r. 1533 se připomíná, jako příslušenství čestinského panství, které vlastnil Michal Slavata z Chlumu. Ale to byl již pustý.
 
Graficke pismenko Od té doby byl hrad Talmberk ponechán svému osudu, obyvatelé podhradní vsi z něho rozebírali kámen na stavby a postupně, zvláště v průběhu 18. a 19. století, začali stavět svá obydlí v hradním areálu. Dva domky byly vestavěny přímo do hradních zřícenin. To zasáhlo do zbytků hradu velmi rušivě. K poslednímu velkému zásahu, kterým Talmberk nabyl dnešního vzhledu, došlo v r. 1933. Tehdy se zřítila část hlavní věže a s ohledem na bezpečnost domků pod hradem byla stržena její další část až do úrovně podlahy prvního patra. Zbytek byl konzervován stejně jako přilehlá hradba s branou. Do přízemí zbytku věže byl prolomen nový vchod s betonovým překladem. Betonovou deskou byla překryta i zřícenina zmíněného objektu západně od brány. Z bezpečnostních důvodů byla tehdy stržena i nádvomí strana zbytků paláce a na jejím místě postavena kůlna.
 
Graficke pismenko Další necitlivé a nelegální stavební úpravy ve zbytcích hradu nezvratně poškozují jeho dispozici i v současnosti.

Text: historie
27.10. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989, aktualizováno


© Copyright 1995-2018 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076 IP 54.234.228.78, RSS, Vaše oblíbená místa,