Historie kostela sv. Jakuba staršího v Boskovicích

Graficke pismenko První archivní záznam o existenci kostela je z roku 1346, základy dnešního kostela jsou kladeny do ranějšího období. V zásadě jde o pozdně gotickou původně třívěžovou stavbu upravovanou zejména kolem roku 1500 majitelem Boskovic Ladislavem z Boskovic. Ladislav Velen z Boskovic (1455 – 1520) byl jedním z nejvzdělanějších šlechticů své doby, který opustil vysoké církevní úřady, aby se mohl ujmout správy rodového majetku. Vystavěl mimo jiné kostely v Boskovicích a Chornici, radnici v Boskovicích a zámek v Moravské Třebové, který byl jeho předním sídlem. Doložené jsou odkazy na stavbu v letech 1498 – 1512, na západním portálu letopočet 1501 a 1527. V letech 1670 – 1679 byla zřejmě dokončena klenba lodi. Stejně tak jako byla ke kostelu roku 1839 přistavěna sakristie a nad ní pak vztyčeno třídílné oratorium, byly ke kostelu přistavěny i dvě kaple. V letech 1845 – 1847 proběhly úpravy kostela ve stylu romatické gotiky zřejmě v režii Johanna Schrotha st. (konzultace Peter Nobile). Došlo zejména k prodloužení trojlodí o západní průčelí s kruchtou. Ve vnějším opěrném pilíři chrámu lze číst data oprav kostela: Renovatum (opraveno) 1617. Et iterum (opět) 1839. Et iterum 1910, 1972. Čtverhranná hlavní věž kostela s hodinami a zvony byla původně vysoká 60 metrů, dnes dosahuje po požáru a provedených přestavbách výšky 41 metrů. Hlavní vchod do chrámu je zdoben pozdně gotickým portálem, ve štítu má dvojitý zlacený cyrilometodějský kříž, po stranách jsou umístěny sochy věrozvěstů Cyrila a Metoděje (autorem je sochař Andreas Schroth). Klenba trojlodního síňového kostela spočívá na osmi profilovaných opěrných sloupech pozdně gotického charakteru, zatímco klenby již mají renesanční charakter (zdobení štukovými rámci). V kostelních zdech jsou zabudovány náhrobní desky. Zajímavé a umělecky významné jsou mramorové renesanční náhrobky prvních Zástřizlů, jejichž rodinná hrobka se nachází pod kostelem. Dlažba chrámu je původní, pochází z roku 1719. Kostelní dubové lavice s řezbami pochází zezrušeného dominikánského kláštera (nacházel se na místě dnešního zámku). Do roku 1786 se u kostela i pohřbívalo (což se ovšem týkalo jen jen rynkovních občanů a vrchnostenských úředníků), zbytky hřbitovního zdiva na západní straně kostela jsou patrny dodnes.

Text: historie
25.7. 2006 - de.ardoise, B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1. (A-I), Praha, 1994


Zavřít reklamu