Tvrziště na východním okraji vsi je pozůstatkem stavby typu s plášťovou zdí, která se částečně dochovala. Tvrz pravděpodobně vznikla v polovině 14. století. Počátkem 17. století se zmiňuje už pouze poplužní dvůr.
Hlavní obrázek místa
Zbytky tvrze
Jížní část ostrožny
© Luděk Pitter 03/2007
Řeka Úslava rozděluje obec Nezvěstice na dvě části. Při východním okraji severní části nad levým břehem Úslavy se nachází pozůstatky po starém opevněném sídle, které málem zmizelo pod černou skládkou.
L.P., 18.5. 2007

    historie

    Poprvé se v pramenech mluví o tomto objektu jako o tvrzi v roce 1532. Nezvěstice byly již dříve rozděleny na několik dílů. Jedna část patřila v roce 1350 pánům z Litic, později přináležela k hradu Lopata. Další část patřila Rožmberkům a o další díl se dělili vladykové Blahota a Zdeněk. V roce 1402 je jako pán na Nezvěsticích zmiňován Oldřich z Řisutě a jeho rod zde vydržel do roku 1422. Koncem 15. století tu pak měl sídlo Jan z Javora a po něm

    Encyklopedie českých tvrzí, II. díl K-R, Argo, Praha 2000, 17.5. 2007

    popis

    Oválné tvrziště ležící na hraně svahu nad řekou Úslavou, jehož vznik je pravděpodobný v první polovině 14. století, je obklopeno částečně znatelným příkopem. Zvlášť na jižní straně se zachovala část obvodové zdi stojící na dně příkopu, která je z lomového kamene spojeného maltou. V severozápadní části vystupuje z hradby proti přístupu od vsi další stavba. Tvrz patřila pravděpodobně mezi menší objekty typu s plášťovou zdí, na což lze usuzovat

    Encyklopedie českých tvrzí, II. díl K-R, Argo, Praha 2000, 17.5. 2007

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm
    tvrz
    nepatrné zbytky zdí
    volně přístupno
    Česká republika
    Plzeňský kraj
     Plzeň-město  (PM)
    Nezvěstice