Historie a popis

Graficke pismenko Ves Bratronice se poprvé uvádí k roku 1228 jako majetek svatojiřského kláštera. Roku 1361 se poprvé objevuje v predikátu ve jménu Mikuláše z Bratronic, což by mohlo svědčit o existenci feudálního sídla. Vladykové z tohoto rodu drželi zdejší zboží až do roku 1509, kdy jej získal Smil ze Sedlce. Po krátkém období v majetku pánů z Mirovic se kolem roku 1575 ujímá držení Bratronic hejtman prácheňského kraje Jan Horčice z Prostého, který nechal místo staré nevyhovující tvrze vystavět roku 1603 nový zámek. Po jeho smrti roku 1616 připadly Bratronice se sousedním Zábořím a Bezděkovem jeho dceři Saloméně Vratislavové z Prostého. Saloménina dcera Markéta Lažanská a rodina Lažanských z Bukové pak načas spojila bratronické zboží s Manětínem. V 18. století se zámek stal znovu sídlem – tentokrát rodiny Gfässer a poté Talacků z Ještětic. Dnes je v soukromém majetku a není přístupný veřejnosti.

 
Graficke pismenko Starší feudální sídlo zemanů v Bratronicích nebylo dosud lokalizováno, lze pouze hypoteticky předpokládat, že stávalo v severozápadní části dvora nad rybníkem.
 
Graficke pismenko Mohutná renesanční patrová budova zámku Jana Horčice byla postavena podle vzoru rožmberské Kratochvíle, jak dodnes vypovídá nápis nad vchodem ze vstupní síně na schodiště. Dnešní nevýrazná hladce omítnutá průčelí zdobí především hlavní bosovaný portál, nad nímž je umístěna umělecky velmi hodnotná kamenná deska s aliančním znakem stavebníka a jeho manželky Kateřiny z Kokořova. Zatímco současná vysoká mansardová střecha je až výsledkem úprav z druhé poloviny 18. století, v interiéru se dochovala původní renesanční dispozice s valenými a neckovými výsečovými klenbami. K východnímu boku zámecké budovy je přistavěna mladší kaple s panskou oratoří. Velmi zajímavý a architektonicky hodnotný je i přilehlý dvůr, zejména jeho severní křídlo – bývalý pivovar, kde se dochovalo původní klenuté přízemí, krov a především úplný východní štít s čučky, pilastry a obelisky. Jeho celkové řešení svědčí o působení školeného mistra, nejspíše z okruhu stavitele Kratochvíle Baldassara Maggi.

Text: historie
9.4. 2005 - F. Kašička - B. Nechvátal: Tvrze a hrádky na Strakonicku. Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích, 1986.