Hrad založený pány ze Šelmberka před rokem 1318. V 15. století často měnil majitele a v polovině 16. století prodělal renesanční přestavbu. Křídlo nově postavené zámecké budovy přetnulo i hradní příkop. V 17. stol. se uvádí jako pustý.
Hlavní obrázek místa
Pohled na Šelmberk
© Jaroslav Šefčík, 03/2009
Graficke pismenko Na hrad se dostanete po červené značce z Mladé Vožice (cca 3 km). Autem lze dojet až na parkoviště na kraj lesa (kraj dříve parkové úpravy), k hradu je to pěšky asi 250 m. Je to krásná procházka a po cestě si můžete povšimnout zbytků bývalé zástavby, o které vám lecos řekne průvodce. Z hradu je možné odebrat se k bývalému mlýnu (cca 1 km).

Zřícenina hradu je v majetku města a o její zdi se stará společenská organizace, která se za své peníze a z darů, stará o obnovu. Výsledek je vidět na každém kroku. Až budete platit v nedaleké hájovně symbolický poplatek za vstup na rozhlednu, nestyďte se sáhnout hlouběji do peněženky. Prospějete tak dobré věci.
velitel hradní posádky, 20.5. 2003

    historie

    Hrad, poprvé připomínaný k roku 1318, byl založen pány ze Šelmberka. V 15. století se zde často střídali majitelé. V prvé polovině 16. století proběhla renesanční přestavba, při níž kromě úprav starých částí vznikla v čele jádra nová zámecká budova, jejíž jedno křídlo podél přístupové cesty překročilo i příkop. Koncem 16. století hrad ztratil rezidenční funkci a už roku 1602 bylo jeho jádro zříceninou. V 17. století pak definitivně zpustl. Jeho

    28.5. 2002
    Hrad byl založen asi na počátku 14. století. Poprvé je doložen v r. 1318 jako majetek Přibyslava z Křimína jinak ze Šelmberka. Ten pocházel z jedné větve rodu Buziců, která podle svého nového sídla přijala jméno ze Šelmberka. V r. 1341 se připomíná Přibyslavův syn Přibík, po něm (1349–1380) bratři Janek, Čeněk a Ondřej, všichni ze Šelmberka. Asi v devadesátých letech 14. století opustili páni ze Šelmberka své sídlo a hrad přešel v držení Aleše

    Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, 11.6. 2003

    pověsti

    Hladomorna
    V přízemí věže byla prý kdysi temná hladomorna kam místní páni uvrhali lapky ale také nevinné. Podle pozdějších úvah, a i dnešních se odborníci přiklánějí k názoru, že tato přízemní prostora nebyla používána jako hladomorna, ale plnila jiný účel.
    průvodce, 20.5. 2003

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm
    hrad
    zřícenina
    volně přístupno
    Česká republika
    Jihočeský kraj
     Tábor  (TA)
    Běleč