Rašínův duch na ohnivém býku

Graficke pismenko Podle pověsti dal postavit jeden z domů na Svojanově nějaký zeman jménem Rašín (Rašínové byli ve Svojanově 1664–1688), ale že bylo málo dělníkův, velice je trýznil. Za to neměl duch jeho po smrti pokoje. O půlnoci každého dne otevřel se hrob jeho v Rohozné, jedenácte vozův vjíždělo pak do hradu a za nimi následoval Rašín celý černý na ohnivém býku, ocas jeho v rukou jako uzdu drže. Manželka jeho a lidé na hradě těmito návštěvami již byli utrápeni. Jednou přišel k paní starý vysloužilý voják a obdržev almužnu ptal se jí, proč jest zarmoucena. I pověděla, že ji duch nebožtíka pána ze sna vyděšuje. Tu jí voják poradil, aby si zaopatřila černou slepici, trojí královskou vodu, svěcenou svíčku, křídu a ratolest z borovice. Když to vše bylo pohotové, vyšel s tím voják o půlnoci před hrad ke kříži. Křidou udělal kolo okolo kříže, svíčku rozsvítil, pak se posadil a vzav černou slepici očekával příšerného ducha. Půlnoc uhodila i přirachotil vůz od čtyř vranných koní tažený. Voják ptá se, ve kterém voze Rašín sedí i odpovídá se: "vzadu" ode všech jedenácti vozův. Tu kluše Rašín na býku. Voják hodí černou slepici býku mezi nohy a tím ho zastaví; pak se táže ducha, je-li mu pomoci, aby nestrašil. Odpovídá rytíř, že mu pomoci není, leč by jeho manželka kámen za kamenem z toho domu, který vystavěl, v zástěře tam zanesla, odkud vzat byl, a tu že by mu sotva ještě bylo ulehčeno. Starý voják však, jenž své věci dobře rozuměl, na ta slova nic nedal: zaklel Rašína tak, že již prý na Svojanově nestrašil.

Text: pověsti
28.5. 2002 - Hrady, zámky a tvrze království českého I., August Sedláček

Na hlavní stranu místa