Graficke pismenko Hrad Strádov stával na skalnatém ostrohu nad údolím řeky Chrudimky poblíž dnešní osady Libáně.

 
Graficke pismenko První nepřímá zpráva o hradu Strádově je z r. 1374, kdy se připomíná Jaroš Lacembok ze Strádova jako patron kostela a kláštera v Práčově, který leží proti hradu Strádovu nad levým břehem Chrudimky. Dispozice hradu byla dána podobou místa, na němž byl založen. Na severní a západní straně byl hrad chráněn strmým skalnatým svahem ostrohu. Na jihovýchodě, kde areál hradu byl v úrovni okolní roviny, bylo nutno vybudovat silnější umělé opevnění. Hrad se skládal z předhradí, které zaujímalo jižní část hradního areálu, a vlastního hradu, ležícího na nejzazším výběžku hradního ostrohu. Předhradí bylo na jihovýchodě odděleno od okolí jedním příkopem, na severozápadní straně od vlastního hradu dalším příkopem vytesaným ve skále. Předhradí bylo obklopeno hradbou, v jejíž východní části byla vstupní brána. V předhradí bylo umístěno hospodářské příslušenství hradu. Přesnou podobu uspořádání hospodářských objektů v předhradí již nelze zjistit. Vlastní hrad měl půdorys lichoběžníka, daný nepravidelným utvářením skalnatého terénu. Byl přístupný z předhradí po mostě přes příkop. Vstupní brána byla od jihu chráněna mohutnou věží obdélníkového půdorysu (8,5x11 m). Ve vyšších patrech této věže byly obytné prostory. Palác byl umístěn v nejzápadnější části hradu při hradbě stojící na samém okraji příkrého skalnatého srázu. Obě hradní budovy byly spojeny hradbami. Mezi budovami a hradbami bylo nevelké nádvoří.
 
Graficke pismenko V r. 1382 se připomíná jako majitel Strádova Jarošův syn Jindřich Lacembok ze Strádova, v r. 1409 Bleh z Lipky a ze Strádova. Za jeho vlády na jaře r. 1421 husitská vojska dobyla klášter v Práčově a lze předpokládat, že ovládla i Strádov. V r. 1438 Jan ze Strádova, který z jiných pramenů není znám, dal do zástavy hrad Strádov, městečko Nasavrky a devět vsí Alešovi z Bítovan, Benešovi z Křivého a Janovi z Lipky, synovi uvedeného Bleha. A to je první přímá zpráva o hradě Strádově. Vr. 1444 panství náleželo Janovi Slonovi ze Seslavce. V této době, snad i v důsledku válečných událostí doby husitské, hrad zpustl. Jako pustý se připomíná poprvé r. 1457 jako součást odúmrti po Janovi z Lipky, která připadla králi Ladislavovi.
 
Graficke pismenko Zpustlý hrad nebyl obnoven, neboť středisko panství se přesunulo v druhé polovině 15. století do Nasavrk. Jako příslušenství Nasavrk se pustý hrad Strádov připomíná naposledy v r. 1595. V druhé polovině 18. století byla v okolí zpustlého hradu zřízena rozsáhlá obora, do níž bylo pojato i samo hradní návrši se zříceninou. Za Vincence Karla Auersperka v první polovině 19. století byl zřízen dnes již zaniklý dřevěný most přes hradní příkop, který měl usnadnit přístup ke zřícenině.
 
Graficke pismenko Z opevnění hradu, jehož areál je zalesněn, se zachovaly hradní příkopy, přičemž první přikop oddělující předhradí od okolí je zčásti zasypán, a základové zdi hradeb. Na hospodářské budovy předhradí upomíná jen několik prohlubní a zbytek klenutého sklepa. Obvodové zdi hradní věže se zachovaly až do výše 3–4 m, na její severní straně se zachoval i původní vstupní portál. Z paláce zůstaly jen základové zdi.

Text: historie
24.10. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989