Moje místa 0

Graficke pismenko Místu dal jméno jeho zakladatel, o němž se však nedochovaly žádné zprávy. Hrad a při něm založené město náležely Rožmberkům již od konce 13. století. První nepřímá zmínka o Soběslavi je z r. 1293, kdy zde Jindřich z Rožmberka působil jako rozhodčí ve sporu vyšebrodského kláštera se sirotky po Jindřichu z Kosové Hory. Jindřich z Rožmberka udělil v r. 1390 Soběslavi výsadu po vzoru královských měst, jež opravňovaly městskou správu k opevnění města. Rožmberský purkrabí, sídlící na soběslavském hradě, spravoval velkou rožmberskou državu prostírající se mezi městem a jiným rožmberským hradem Choustníkem, který byl v r. 1322 připojen k soběslavskému panství.

 
Graficke pismenko Když část nespokojené šlechty zajala r. 1394 krále Václava IV. v městě Královém Dvoře, věznil ho Jindřich z Rožmberka (podle tvrzení pozdějšího rožmberského archiváře Václava Březana) mimo jiné v Soběslavi. Když se táboři v r. 1420 zmocnili Příběnic, je dost možné, že se chtěli zmocnit také soběslavského hradu. Jan Žižka se r. 1421 spokojil s vypálením města, podobně jako v r. 1435 táborští.
 
Graficke pismenko Za domácí války mezi králem Jiřím z Poděbrad a panskou zelenohorskou jednotou byly r. 1467 soběslavské hradby opraveny. V r. 1468 musel Jan z Rožmberka, odstoupivší od krále, vydat město Zdeňku ze Šternberka (hrad však podržel). Do Soběslavi přišla současně posádka polských žoldnéřů.
 
Graficke pismenko R. 1481 převzali bratři Petr a Vok z Rožmberka Soběslav opět do plného vlastnictví. Na hradě nadále sídlili rožmberští hejtmané (1502 Volkéř ze Štěkře, 1528–1529 Jan ze Štěkře). V r. 1565 postoupil Vilém z Rožmberka město Soběslav svému bratru Petru Vokovi.
 
Graficke pismenko Mnohé z toho, co Petr z Rožmberka skoupil v soběslavském okolí, jeho mladší syn a poslední člen rodu, Petr Vok, zase v l. 1593–1596 od soběslavského panství rozprodal. Jeho dědic, Jan Jiří ze Švamberka, vázán ustanovením Rožmberkovy závěti, přestavěl jižní trakt soběslavského hradu na českou školu pro mládež podobojí. České stavovské povstání z l. 1618–1620 a také stavebníkova smrt (1617) zabránily dokončení díla. Král Ferdinand II. postoupil prázdnou školní budovu městu a to ji později (1628) proměnilo na pivovar.
 
Graficke pismenko Z bývalého hradu stojí dosud vysoká válcová věž se střílnami v úrovni jednotlivých pater, s rožmberskou růží na průčelí. Věž stojí v severním rohu městského opevnění. Z něho se podnes zachovala u hradu část zděného příkopu. V těsné blízkosti věže je zřícenina hradního paláce se zbytky původních oken. Hradní dvůr byl ohraničen na severu a západě hospodářskými budovami. Hradní areál znehodnotily přestavby prováděné v l. 1807 a 1881.

Text: historie
11.6. 2003 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986

tianDe Praha

Rožmberský hrad se prvně připomíná r. 1385. Byl založen zřejmě Jindřichem z Rožmberka. Hrad se lišil podstatně od obranných hradů, byl sídlem purkrabího, který spravoval rozlehlou rožmberskou državu. V letech 1421 a 1435 byl za husitských válek dvakrát vypálen. Hrad byl původně obehnán hradbami. Okr…
historie - Luděk Pitter, E.H. podle http://www.musobeslav.cz; http://www.knihovnasobeslav.cz
Hradní areál s palácem a věží je situován v severozápadním nároží města, navazovaly na něj městské hradby. Věž je třičtvrtěokrouhlá, s rovnou zadní stranou. Vedle ní, při severní hradbě, je rozměrný palác obdélného půdorysu. Při západní hradbě je opakovaně přestavovaná budova renesanční školy. Hrad…
popis - E.H. podle Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Tomáš Durdík, Libri 1999; Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986; http://www.musobeslav.cz

1. Popis a dějiny.

Krajina u Lužnice nad Táborem znamenižě se liší od po břeží této řeky pod městem dotčeným. Kdežto řeka pod Táborem mezi stráněmi a skalisky s eprodírá, teče volněji hořeji. Stráně jsou tu nižší a neb od řeky vzdálenější, nežli se spatřuje doleji, a proto jsouu řeky buď lučiny aneb role. Okolí obdrž…
historie - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III.

2. Soběslavské a Třeboňské paměti o strašidlech, čárách a šílenosti.

Známo jest vůbec, že jsou dvojí klamové smyslů. Jedněmi se klameme nepravě si vykládajíce skutečné věci a jinak je poznávajíce, nežli v skutku sjou; říkáme jim mámemí aneb šálení (illuse). Jiného způsobu jsou pře ludy, přízrakové, příšery aneb jak jim lid náš říká vidění (hallucinaci), kdež mníme vi…
pověsti - August Sedláček, Hrady zámky a tvze Království českého III.
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu