Graficke pismenko Patrový zámek složitějšího vývoje na konci ploché ostrožny zastavěné městem. Povstal z pravidelně utvářené tvrze, která nahradila odlehlý hrad s tradičním jménem Puchard (původně zřejmě také Potštát). Ten byl centrem panství v průběhu kolonizace a nějaký čas po ní. Po založení tvrze při městě byl opuštěn. Tvrz se připomíná roku 1377, kdy byla v držení Bočka z Kunštátu a Poděbrad. Z půdorysu zámku vystupuje silnější zdivo věžovité stavby v jihozápadním nároží a nadějný je i dlouhý palácový útvar s valeně klenutými sklepy na východě. Při poměrně velkých rozměrech (41 x 42,5 m) nepřekvapuje, že se sídlo od roku 1538 nazývá hradem. Z tohoto označení se dá předpokládat i pozdně gotická přestavba. Také sklepy jižního křídla jsou zřejmě starší, než pozdně renesanční. Dosavadní názory by mohly pozměnit archeologický průzkum, neboť při výkopech v nádvoří byl náhodně odkryt další kamenný sklep.

 
Graficke pismenko Na počátku 17. století provedl Bernard Podstatský z Prusinovic zásadní přestavbu, při níž doplnil chybějící křídla a nad průjezdem vystavěl hranolovou věž. Na fresce v Horním kostele z let 1742-43 má podle vzoru zámeckých věží v Hranicích polygonální nástavbu. Nádvoří dostalo klenuté arkádové ochozy na pilířích, ovšem při klasicistní přestavbě byly zazděny. Pod omítkou arkád dosud prosvítá sgrafitová rustika a dochovala se většina renesančních kleneb.
 
Graficke pismenko Barokní úpravy provedené Janem Jiřím z Walderode na přelomu 17. a 18. století se dotkly především interiérů. V jižním křídle nechal provést štukovou výzdobu s kartušemi rodových znaků. Předěláno bylo také schodiště, jediné v celém zámku. Teprve po požáru v roce 1813 bylo při obnově zřízeno druhé v jižním křídle. Snesena byla i věž a zámek dostal nepříliš hodnotnou klasicistní fasádu. Renesanční rozvrh oken a jejich ostění se zachovaly na jižním průčelí. Dnes zámek slouží potřebám obce. Zámek by potřeboval nutně rekonstrukci fasády.

Text: turistické
17.2. 2005 - M. Plaček: Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, jps7