Hrad Kyšperk

Graficke pismenko Hrad není v písemných pramenech přímo uváděn, jeho existence je doložena jen nepřímo jmény majitelů užívajících podle hradu přídomku z Kyšperka. Prvním jeho písemně doloženým majitelem a snad i zakladatelem byl Ježek z Kyšperka, příbuzný pánů ze Žampachu, připomínaný v r. 1308 jako jeden ze škůdců sousedního lanšperského panství, které tehdy náleželo Zbraslavskému klášteru. Podle své těžko přístupné polohy dostal hrad tehdy módní německé jméno Geyersberg – Supí hora. Z německého názvu se vyvinul pozdější název Kyšperk.

 
Graficke pismenko Ješkovým synem a nástupcem byl Buzek ze Žampachu připomínaný v l. 1349 – 1370. Buzkův syn Jeniš z Kyšperka uváděný poprvé v r. 1370 postoupil před r. 1396 Kyšperk Mikulášovi Žampachovi z Potštejna, který je v tomto roce poprvé doložen jako jeho majitel. Ten spojil Kyšperk se Žampachem, hrad přestal být obýván a záhy zpustl. zprávy o městečku Kyšperku v podhradí (dnešním Letohradě) v této době zcela chybějí, všichni majitelé jsou doloženi pouze v souvislosti s patronátním právem ke kostelu v Lukavici. Příslušenstvím žampašského panství zůstal Kyšperk až do r. 1568, kdy se opět stal centrem samostatného panství.
 
Graficke pismenko Zříceniny hradu se zachovaly až do počátku 18. století. V r. 1714 začal stavět tehdejší majitel kyšperského panství František Karel Libštejnský z Kolovrat v blízkosti hradu poutní kapli Jana Nepomuckého, kterou dokončil v letech 1734 – 1736 Jan Václav Breda. Ke stavbě bylo použito zbytků zdiva hradu. K dalšímu zásahu do areálu hradu došlo na konci 60. let 19. století, kdy v souvislosti s výstavbou železnice Ústí nad Orlicí – Letohrad byla odlámána část hradního návrší a přitom poškozeny zbytky opevnění na jihovýchodní straně.
 
Graficke pismenko Hrad stával nad městečkem Kyšperkem na návrší zvaném Hradisko v blízkosti barokní poutní kaple Jana Nepomuckého. Zaujímal nevelkou plochu a měl asi jen jednu věžovitou budovu. Na jihu a východně byl chráněn hlavně strmými svahy hradního návrší do údolí Tiché Orlice. Na ostatních stranách byl hrad chráněn příkopem a valem. Na severní straně, kde areál hradu byl v úrovni okolí, se val rozšiřoval a vytvářel malé předhradí. Dnes se zachovaly jen valy a příkopy, stavby zcela zanikly.

Text: historie
5.2. 2005 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182