Graficke pismenko Hrad Skály stával uprostřed skalních útvarů v nadmořské výšce zhruba 700 m. Byl ze dvou stran chráněn příkrým svahem, ze třetí strany skalami a ze čtvrté zděným stavením. Vysoké skály nad hradní budovou bylo využito jako obranné věže. Mezi jednotlivými skalními útvary byly zasekány do skal dřevěné přístavky, jak o tom dodnes svědčí vytesané otvory. Na vrchol skály vedly do kamene vytesané schody.

 
Graficke pismenko Hrad Skály se poprvé připomíná r. 1393 jako sídlo Matěje Salavy z Lípy, který též vlastnil Stárkov. Hrad pravděpodobně postavil Matěj Salava nebo již jeho předchůdce Rubín ze Žampachu připomínaný v l. 1353–1371. Do tohoto nově postaveného sídla byla přenesena feudální správa ze stárkovské tvrze.
 
Graficke pismenko Matěj Salava z Lípy bojoval na straně husitů – na úkor broumovského kláštera rozšířil také své državy–, záhy však přešel na stranu císaře Zikmunda a zajistil si tak své pozemkové vlastnictví i v době po lipanské bitvě r. 1434. Skalní hrad mu sloužil za bezpečný opěrný bod, a proto jej rozšířil a dobře opevnil. Protože z něho byly podnikány útoky proti lužickým a slezským městům, vymohli si Slezané r. 1447 jako podmínku smíru s Jiřím z Poděbrad jeho zboření.
 
Graficke pismenko Hrad však byl brzy obnoven. V r. 1454 jej získal blíže neznámý Kočka, po němž byl hrad pojmenován na Katzenstein a zkomoleně česky na Kočkenštejn či Kočičí hrádek. V r. 1466 byl jeho majitelem Hanuš z Varnsdorfu a na Trutnově, který jej r. 1488 prodal Zbyňkovi Buchovcovi z Buchova. Od něho získal Skály r. 1497 Jan Špetle z Janovic a připojil je ke svému náchodskému panství. Ani u něho však dlouho nesetrvaly a již r. 1513 byly prodány Bartoloměji knížeti minsterberskému. V témž roce byly bezvýsledně obléhány knížetem lehnickým. V r. 1515 je Jan Špetle koupil zpět a rok nato je prodal Petrovi Adršpachovi z Dubé. Pak se na Skalách vystřídala řada majitelů: r. 1528 Zdeněk Lev z Rožmitálu, r. 1533 Jan Krušina z Lichtemburka, r. 1533 Vojtěch z Pernštejna. Od jeho bratra Jana koupil skalské panství s šesti pustými hrady a jednou pustou tvrzí Bernard Žehušický z Nestajova († 1563). Poslední majitelé na hradě již nesídlili, nebyl
 
Graficke pismenko udržován a postupně chátral. R. 1576 při prodeji Skal bratřím Bohdaneckým z Hodkova se již píše o pustém hradě. Jako takový se uvádí ještě r. 1628.
 
Graficke pismenko Dnes někdejší hrad připomínají zbytky hradní branky, zbytky schodů a stopy po zářezech a trámech na skalních útvarech.
 
Graficke pismenko Alois Jirásek sem lokalizoval svou povídku Skály, jejíž děj se odehrává za třicetileté války.

Text: historie
15.8. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989