Zřícenina hradu postaveného na přelomu 13. a 14. st. rodem Sirotků, po jejichž vymření připadl králi Václavu III, který byl krátce poté zavražděn (v r. 1306) a hradu se zmocnili Lichtenštejnové. Ti hrad využívali do poč. 16. st., poté pustý.
Hlavní obrázek místa
Pohled na hrad od jihu, v pozadí Děvičky
© Roman Řezáč 12/2006
Graficke pismenko Hrad se nalézá 4 km severně od Mikulova nebo asi 5 km od Děviček přes Pálavský hřeben, což je naprosto jedinečná procházka, kterou vřele doporučuji.
28.5. 2002

    turistické

    Zřícenina Siročí hrad (Rossenstein) je návštěvná celoročně. Nejhezčí je ovšem letní období a procházka z Děviček na Siročí hrad je opravdu kouzelná.
    28.5. 2002
    Romantická zřícenina Sirotčího hrádku a její typická silueta patří neodmyslitelně k Pálavským vrchům jako "Romeo k Jůlii". Ať již okolím jen projíždíte nebo se vydáte obdivovat krásy tohoto vínem vonícího kraje, všude na vás bude Sirotčí hrádek vykukovat. Nevelký hrad z přelomu 13. a 14. století má velmi zajímavou dvoudílnou dispozici. Dominantnější podobu má hrad od západu, kde jakoby vyrůstal z vysokých a štíhlých vápencových skal. Hrádek se

    Jan P. Štěpánek, 8.7. 2006

    historie

    Sirotčí hrad (Rossenstein) dostal svůj název podle rodu Wehingenů, feudálů švábského původu, jejichž jedna větev – Sirotků se přestěhovala v první polovině 13. století z Rakous na Moravu. Wehingenové postavili v polovině 13. století nad vsí Klentnicí hrad, který se pro svou rozlohu nazýval Waisenstein nebo Rassenstein, nesprávně Rossenscein; jeho zakladatelem byl Siegfried Sirotek, proslulý zápasník v rytířských turnajích. Kolem r. 1300 byl hrad

    Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, Nakladatelství Svoboda, Praha 1981, 28.5. 2002

    pověsti

    Templářská pověst
    Hrad patřil templářskému řádu. Na hrad byl jako kastelán dosazen rytíř Čičos. Jelikož se staral o blahobyt lidu v přilehlých obcích, byl mezi nimi velmi oblíben. I oženil se Čičos, vzal si Růženu a že ji miloval velice, dal kolem hradu vysázet růže (odtud také druhý název Růžový hrad). I žili spolu šťastně až do chvíle, kdy byl hradní pán povolán do války. Jenže jelikož se mel Čičosovi narodit zanedlouho syn, odmítl narukovat. Stalo se, že

    pověst, která se vypráví v okolí, 25.9. 2006

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec
    hrad
    zřícenina
    volně přístupno
    Česká republika
    Jihomoravský kraj
     Břeclav  (BV)
    Klentnice