Historie založení hradu Rožnov a města Rožnov

Graficke pismenko Zakladatelem hradu Rožnov (německy Rosenow, latinsky Roznaw nebo také castrum Roznow) byl, podle všech historických dokumentů, vztahujících se k lokalitě dnešního Rožnova pod Radhoštěm, Jan. I. z Kravař, který vybudoval kolem roku 1350 nejstarší část hradu. Jan I. z Kravař byl, jako historicky první šlechtic, titulován jako pán na hradě Rožnov dle svazku vedeném v zemských deskách v Olomouci. Svazek je veden již od roku 1348, samotný zápis byl proveden až v roce 1372. Z tohoto roku také pochází historicky vůbec první zmínka o hradu Rožnov v listině vydané Vokem III. z Kravař (Vok III. z Kravař byl synovcem Jana I. z Kravař).

 
Graficke pismenko Jan I. z Kravař zdědil statky Vsetínského panství a statky kolem hradů Helfštýn a Starý Jičín po svém otci, a to formou léna, které mu udělil kolem poloviny 14. století olomoucký biskup. Udělené léno umožňovalo Janu I. z Kravař hospodařit a budovat osídlení na území Rožnovské Bečvy.
 
Graficke pismenko V této souvislosti jsou také zmiňovány nové sídelní útvary, dnešní Tylovice, Hážovice a Vigantice a následně i městečko Rožnovec, pojmenované podle blízkého hradu Rožnov.
 
Graficke pismenko Městečko Rožnovec vzniklo na území levého břehu řeky Bečvy v místě dnešního Rožnova pod Radhoštěm, a to až po vzniku a osídlení uvedených obcí (dnešní Tylovice, Hážovice a Vigantice, ale také později než nedaleké Zubří, Vidče či Zašová). Dokládají to nejen dobové záznamy, ale také skutečnost, že Rožnovec byl původně budován především za účelem tržiště pro okolní sídelní útvary kolem Rožnovské Bečvy a Hážovického potoka. Ještě ve druhé polovině 16. století je dnešní Rožnov pod Radhoštěm uváděn v zemských deskách jako Rožnovec.
 
Graficke pismenko Mýtus o založení Rožnova a výstavbě hradu Rožnov olomouckým biskupem Brunem ze Schauenburku vznikl historickou dezinterpretací znění jeho závěti z roku 1267. Bruno ze Schauenburku napsal tuto svou závěť z důvodu své účasti na křížové výpravě do Pobaltí vedené českým králem Přemyslem Otakarem II. za účelem územních zisků. Bruno ze Schauenburku v této závěti uvedl ve výčtu získaných majetků, mimo jiné i obce Rosenowe a Grabove. Tyto názvy byly mylně interpretovány jako názvy dnešního Rožnova a Hrachovce. Ve skutečnosti je místo uvedené v Brunově závěti jako Grabove totožné s dnešní Hrabovou a Rosenowe je zaniklá obec poblíž dnešních Proskovic a Staré Bělé (nynější části Ostravy). Obce či místa uvedená v Brunově závěti tedy s dnešním Rožnovem nesouvisejí.
 
Graficke pismenko S ohledem na dnešní znalosti o historii založení hradu i města Rožnova by bylo vhodné aktualizovat informace předkládané veřejnosti.

Text: historie
26.12. 2014 - Zdroj: publikace Hrad a město Rožnov v časech středověku


OOO