O původu Rabštejna

Graficke pismenko Do hlubokých manětínských lesů zavítal kdysi na lov kníže s četnou družinou. Jsa unaven, zastavil se v údolí Střely a dal zatroubiti na lovecký roh na znamení, že chce v těchto místech pobýti.

 
Graficke pismenko Přispěchali sloužící, postavili knížeti stan ve stínu starého dubu a opodál rozbili stany pro jeho rytíře. Přišli psovodi, vedoucí na svoru lovecké psy, za nimi sokoláři s cvičenými dravci na ramenou a nakonec i čeleď s ulovenou zvěří na plecích. Tiché, ztracené údolí ožilo hlukem a shonem a plnilo se hlučným hlasem.
 
Graficke pismenko Hejno vran, sedící na stromech na skále, vzlétlo poděšeně do výšky a zakroužilo nad údolím. Jeden ze cvičených sokolů, který právě nebyl připoután, vznesl se jako střela za vranami. Vřítil se mezi ně, uchvátil černého havrana. S kořistí se vrátil do tábora a počal ji rváti zobákem. Lovci, kteří se na něho dívali, rozšířili pojednou zornice a vzkřikli překvapením. V útrobách havrana zazářil vzácný drahokam. Zmocnili se ho a odevzdali jej knížeti.
 
Graficke pismenko Kníže se podivil vzácnému kameni, jemuž podobného dosud neviděl. Byl neobyčejné krásy a takového lesku, že oči od něho přecházely. Dal jej oceniti mudrcům, kteří dleli v jeho průvodě, a mudrci prohlásili, že je to kámen zázračný, v němž jsou ztajeny mocné, čarovné síly.
 
Graficke pismenko Zpráva o čarovném kameni se rozšířila po širém kraji. Krátce nato přijel do tábora rytíř ze sousední země a požádal lovce, aby ho dovedli ke knížeti.
 
Graficke pismenko Poklonil se rytíř knížeti a takto k němu promluvil: „Jasný, vzácný kníže! Odpusť cizinci, který se osmělil před tebe předstoupiti, aby k tobě vznesl svoji snažnou prosbu. Měl jsem na svém hradě vzácný klenot, čarovný kámen, svěřený mi mocným čarodějem. Ten drahokam se mi ztratil v komnatě, když jsem odjel na návštěvu na sousední hrad. Podezíral jsem své služebníky i kázal jsem je uvrhnouti do vězení na tak dlouho, dokud mi ten kámen nevrátí. Po celý rok jsem se rmoutil pro jeho ztrátu, po celý rok úpěli sluhové v žaláři. Leč nyní jsem uslyšel přeradostnou zvěst, že byl kámen nalezen, že jej odnesl a spolkl starý havran, který býval u mne stálým hostem. I přicházím k tobě, vzácný kníže, se svou smělou prosbou, bys mi kámen, jejž našla čeleď tvá v útrobách havrana, milostivě vrátil. Neboť jenom v mých vlastních rukou má čarovnou moc, kdežto v cizích odpočívá ladem.“ „Pravdivá se tvá řeč zdá,“ řekl kníže, „leč abych měl důkaz, žes jeho pravým majitelem, připoj k svým slovům ihned skutek!“
 
Graficke pismenko Rytíř vzal drahokam z knížecích rukou a podržel jej v dlani. Pronesl přitlumeným hlasem tajemnou formuli a v tu chvíli se zatměly nad údolím těžké, černé mraky, zaburácel hrom a počaly se křižovati blesky. Nad skálu se vzneslo poděšeně hejno vran, avšak v zápětí zřítilo se k zemi, zasaženo blesky. Tu rytíř zatočil drahokamem – a hle, mraky se rozplynuly jako pára, slunce zasvitlo do údolí a po bouři nebylo slechu.
 
Graficke pismenko Kníže déle neotálel a vydal rytíři jeho drahokam.
 
Graficke pismenko Rytíř se zaradoval a pravil: „Děkuji ti srdečně za tvoji velkodušnost. Nechci však zůstati dlužníkem. Na památku havrana, který byl v těchto místech dopaden sokolem, nechť vyroste na skále pevný, krásný hrad, který ti bude sloužiti ke cti i ku pohodlí, až opět se svou družinou v tyto končiny na lov zavítáš!“
 
Graficke pismenko Rytíř zatočil čarovným kamenem, pronesl novou tajemnou průpověď – a hned ze skály, černající se nad táborem, vyrůstaly hradby a tyčily se věže a do rána stál tu nový, krásný hrad.
 
Graficke pismenko Kníže se uvázal v jeho vlastnictví, a že byl havran původcem jeho vzniku, nazval jej „Havraní kámen“ (německy Rabenstein – Rabštejn).

Text: pověsti
2.9. 2002 -

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182