Zřícenina hradu. Zal. r. 1243 Vítkovci. V 1. pol. 14. stol. za Petra z Rožmberka přestavěn a doplněn o kapli. Šlechtou zde byl vězněn král Václav IV. R. 1420 dobyt tábor. husit. vojsky a r. 1437 dle dohody Oldřicha z Rožmberka s Tábory zbořen.
Hlavní obrázek místa
Příběnice - pohled na zbytky věže
© Pavel Jarý, 13.05.2009

Graficke pismenko Hradní komplex nacházející se asi 8 km od Tábora po žluté turistické značce přímo u řeky Lužnice. Z hradu se dochovalo několik zdí, které jsou rozesety po celém místě, pata jedné věže a obvodové zdi jedné místnosti. Dále po červené můžete dojít na hrad Dobronice.
28.5. 2002

    historie

    Nejstarší dochované, slohově vročitelné architektonické prvky, vytěžené při archeologickém výzkumu započatém v r. 1956 (ale nedokončeném), prokazují vznik hradu v polovině 13. století. V písemných pramenech se uvádějí první majitelé hradu, zemský komorník Vítek z Prčic r. 1243 a jeho bratr Vok, místodržící krále Přemysla Otakara II. ve Štýrsku (1262). R. 1283 se poprvé připomíná Vokův syn Jindřich (†1310) a jeho syn Petr (1347). Jeho dědici

    Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986, 10.6. 2003

    pověsti

    Útěk krále Václava IV.
    Jindřich z Rožmberka, předák Jednoty panské, která zvedla odboj proti králi Václavovi IV., uvěznil zajatého krále na Příběnicích. Doufal, že se nikdo z králových přátel nedoví o místě jeho pobytu, neboť Příběnice ležely v odlehlém koutě země nad osamělou, tichou Lužnicí. Pomalu a nevesele plynuly tu v odloučenosti od světa dni králi, zvyklému na veselou společnost, na hlučné hodokvasy, žerty a šprýmy. Jen okno v jeho vězení ho spojovalo nyní s

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
    Jak dobyli Táboři Příběnic
    Pan Oldřich z Rožmberka, pán na Příběnicích, byl sice také kališníkem, když však viděl, jak moc Tábora roste, jak je zásadami táborů, uváděnými v život, ohrožena moc panská, počal se strachovati o své četné statky. Odpřisáhl se víry podobojí a udeřil na táborskou obec, chtěje hned v jádru zmařiti její rostoucí moc. Táboři ho však na hlavu porazili a krutě ztrestali za jeho zradu. Jat hněvem kázal Oldřich schystati na svém panství kališnické

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
    Pecny chleba
    Hrad byl již dávno v sutinách, ale stále ještě se z něho ozývaly hlasy a zvuky, jako by byl dále obýván, a z rozvalin stoupal k obloze kouř. Kouřilo se z bývalých pecí, v nichž kdysi pekař pekl chléb pro hradní posádku. I přiblížili se odvážlivci k starým, zborceným pecím, aby se podívali, co tajemného se uvnitř děje. Spatřili v pecích oheň a vedle ohně na prkně řady pecnů chleba. Ty, které se ještě pekly, vydávaly příjemnou vůni, až se

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
    Utonulé jeptišky
    Když přitrhli husité k Příběnicům a počali se dráti do hradu, nastal v něm strašlivý zmatek. Děsem byly zachváceny zejména jeptišky, které tu měly svůj klášter, neboť se obávaly, že se na nich budou táboři mstíti za věznění a mučení husitů v příběnické věži. Aby ušly smrti v plamenech, naskákaly všecky se skály do Lužnice. Utonuly ve vlnách řeky, avšak nedošly věčného odpočinku. V době, kdy byla sloužena mše v kostele, vycházely v průvodu z

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002
    Černá ovce
    Dva mladíci z Malšic, Petr a Jan, vydali se o Květné neděli na příběnický hrad hledati skryté poklady. V rozpacích stanuli na pokraji lesa, nevědouce, kudy by se měli dáti. Tu se před nimi objevila černá ovce. Otočila se po nich a pohodila hlavou, jako by jim dávala na srozuměnou, aby ji následovali. Zarazili se poněkud a v zádech je zamrazilo, přece si však dodali odvahy a vykročili mlčky za tajemnou černou ovcí. Ovce je dovedla do hradních

    Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002


    Podzimní procházka půvabnými pražskými parky

    Zajímavosti

    Letošní podzim nezačal zrovna šťastně a aktuální situace nepřeje výletům do míst s vysokou koncentrací lidí. Kam ale v Praze jít a zároveň se vyhnout všudypřítomným turistům? Co říkáte na virtuální procházku pražskými parky, sady a zahradami? Pokud vás mé povídání zaujme a rozhodnete se do těch míst vypravit, máte naději se davům lidí vyhnout.

    Státní hrad a zámek Velhartice - místo, jež miloval nejen král Karel s přítelem Buškem, ale i slavný Jan Werich

    Hrady a zámky

    Ve 14. století patřily Velhartice mezi naše největší a taky nejvlivnější hrady. Jako téměř každý hrad, se i tento nachází na kopci a již přes 700 let z něj shlíží na stejnojmenné město nacházející se pod ním. Toto městečko má běžně pouze 850 obyvatel, ale v sezónu se mění na turisticky velmi vyhledávané místo. A není divu. Návštěvníci, přijíždějící do těchto končin, již z dálky mohou pozorovat pohádkovou scenérii chaloupek a hradu vykukujícího z hlubokých šumavských lesů.

    Záhada sochy v parku poblíž ředitelství ČKD Blansko

    Cestování

    Pojedete-li někdy od Brna směrem na Blansko, hned na okraji města budete míjet správní budovu slavné firmy ČKD. Nedaleko se nachází malý parčík a v něm trošku kontroverzní pomník, jehož stáří se odhaduje na více než 100 let. Skutečný původ je dodnes trochu záhadou.

    Viklan co se již neviklá a další zajímavá místa v Jihočeském kraji

    Hrady a zámky

    Nastalo nám krásné babí léto plné slunce, skončil sice čas dovolených, ale počasí nás stále láká ke krásným výletům, kdy se příroda barví barvami a vzduch svěže voní. Při obdivování krás přírody nám může do cesty přijít, jakoby náhodou, některý z méně i více známých skvostů Jihočeského kraje.

    Chcete se stát boháči? Přesně za půl roku vydá hrad Sion svůj poklad!

    Hrady a zámky

    Vydejte se dnes s námi asi 8 km jihozápadně od Kutné Hory, kde se v blízkosti obce Chlístovice nachází zřícenina gotického hradu Sion. Pokud jste dosud o něm neslyšeli, pak jste o hodně přišli a co nejdříve to musíte napravit

    Větrný mlýn Velké Těšany aneb život ve mlýně nebyl pro princezny

    Hrady a zámky

    Kdy a kde se roztočilo první větrem poháněné mlýnské kolo, se už s určitostí asi nikdy nedozvíme. Jisté ale je, že se tím splnil pradávný sen člověka, spoutat nepolapitelný a neviditelný vítr a využít jej ve svůj prospěch. Ale protože živel je živel a ten nikdy nebude poslouchat jako beránek, mnohokrát nechal lidi na holičkách a mlynářům připravil nejednu krušnou chvíli.

    Jihočeský kraj,  Tábor  (TA), Malšice
    OOO