Graficke pismenko Dominantou města Frýdlantu nad Ostravicí je farní kostel sv. Bartoloměje, nacházející se mezi Hlavní ulicí a náměstím.

 
Graficke pismenko Patně na místě staršího dřevěného kostela sv. Bartoloměje, který je literaturou zmiňován v roce 1580 byl někdy mezi léty 1665 až 1690 postaven současný zděný kostel. Frýdlantský farní kostel tvoří obdélná trojlodní stavba s půlkruhově zakončeným kněžištěm a k němu přiléhajícími čtyřbokými útvary kaple a sakristie s oratořemi v patře. V čele dominuje kostelu vysoká vstupní věž s masivní čtvercovou základnou, která od ochozu s hodinovým strojem přechází v osmibokou zvonicovou část ukončenou vysokou a štíhlou jehlancovou střechou. Na oltářise nachází obraz glorifikace sv. Bartoloměje z roku 1854 od Ignáce Bergra. V kostele najdeme také sousoší Panny Marie karmelské ze 2. čtvrtiny 18. století, sochu korunování Panny Marie, poloplastiku s. Barbory a Rozálie ze 3. čtvrtiny 18. století nebo pietu z 1. poloviny 18. století. Obrazy křížové cesty jsou v novobarokních litinových rámech vyrobených zdejšími železárnami ve 2. polovině 19. století.
 
Graficke pismenko V zahrádce při kostelní věži se nachází socha sv. Floriána, umístěná původně na Elektrárenské ulici. Před ksotelem litinový kříž z roku 1832. Za presbytářem mezi lípami stojí bílý mramorový kříž z roku 1899 od akademického sochaře Fr. Neumanna z Kroměříže.
 
Graficke pismenko V současnosti je celý kostel po dlouhé a náročné generální rekonstrukci a opět tvoří hrdou dominantu města. Kostel má zajímavou atmosféru především v nočních hodinách, když nedávno získal nové slavnostní nasvícení. 1580 (17.11.) je v obci Frýdlant vystavěn dřevěný kostel zasvěcený sv.Bartoloměji. Ten byl kupodivu postaven i přes doloženou existenci prvního frýdlantského chrámu, kostelíka sv.Matouše v místní části Kamenec. Tento původní kostelík byl zničen až v roce 1708, kdy byl celý Frýdlant zpustošen povodní. Dnes na jeho předpokládaném místě stojí kaple z r.1814. Listinou ze dne 23.11.1665 je zřízena ve Frýdlantu duchovní správa pro Frýdlant a okolní obce. Prvním farářem byl Jan Barter. Nejpozději v r.1672 byl nový kostel přestavěn na kamenný, v barokním stylu a r.1690 k němu byla přistavěna věž. Roku 1708 dal rektor zdejší školy Antonín Kraut zhotovit pro hlavní kostel věžní hodiny. Kolem kostela stával hlavní hřbitov rozrůstajícího se městečka (povýšen na městys 1777) a r.1789 byl naproti kostela zřízen hřbitov nový. Naposledy se na hřbitov při kostele pohřbívalo v roce 1842. 1804 byla při kostele postavena budova fary. V 1.polovině 19.stol. byla zaklenuta hlavní loď a přistavěn presbytář s bočními útvary. V roce 1890 je město postiženo obrovským požárem, kterému podlehl celý střed města a byly při něm zničeny i původní kostelní zvony. Nové zvony byly zrekvírovány armádou r.1916. V roce 2003 skončila několikaletá rekonstrukce kostela: krytiny střechy a věže a nová fasáda.

Text: turistické
31.8. 2004 - Jan P. Štěpánek, Frýdlantský uličník (M. Oliva, Frenštát p. R. 2000), Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (K. Kuča, Libri, Praha 1997)

Warning: file_get_contents(/var/www/hrady/https/adv/google.obsah-blok.txt): failed to open stream: No such file or directory in /var/www/hrady/class/class.adv.php on line 182