Kostel sv. Jakuba Většího

Graficke pismenko První dochovaná zpráva o kostele v Místku (tehdy zvaném Mystko) pochází z Vizitačního protokolu z r.1582, který byl sepsán při uvedení v úřad A. Pacinia na místeckého faráře. Z protokolu vyplývá, že kostel byl tehdy zasvěcen sv. Mikolášovi, byl dřevěný, zděný jen v kněžišti až po vítězný oblouk a byl v gotickém slohu. Tento kostel byl zřejmě založen zároveň s nově vzniklým městem na počátku 15. století. Na hlavním oltáři měl obraz sv. Mikoláše na zlatém pozadí. V kostele byly 3 oltáře, hlavní křídlový a 2 postranní. Tehdy kostel ještě neměl věž a kolem něj byl hřbitov. V roce 1602 spolu s městem vyhořel a s obnovou se začalo roku 1622. Stavělo se z pevného materiálu a dokončen byl r.1644. Dodnes není jasné, proč se při stavbě kostela nebylo obnoveno zasvěcení sv.Mikoláši, ale zvoleno nové, sv.Jakubovi Většímu. O několik let později, 1666, byla přistavěna k pravé straně kostela kaple Panny Marie Lurdské, jež s ním tvoří jeden celek a zvětšuje vnitřní prostor. Je častěji nazývána kaplí Růžencovou. V době posvěcení kostela r.1644 dosahovala současná mohutná čtyřhranná věž jen do výšky její dnešní zvonice a končila tam, kde dnes přechází v osmihran. Zakončena byla jednoduchou jehlancovou střechou. Věž však již tehdy měla hodiny. Zdejším občanům se však její nízká, blesky deformovaná střecha nelíbila, a tak ji roku 1724 zvýšili ve zdivu (nad malá okénka)a zakončili kopulí pokrytou plechem. Místečané však svou práci příliš uspěchali, a tak se důsledkem použití syrového dřeva kupole věže zkřivila a „dělala procházejícím“ poklonu. V průběhu dalších 55 let byla věž tak poškozena počasím, větrem a blesky, a kopule tak rozežraná od rzi, že hrozilo její zřícení. Roku 1780 děkan Čejka nechal strhnout hořejší část kupole a nechal zřídit novou, na pevnějším podkladě a novou měděnou báň sám kvůli stálosti pozlatil. Věž dostala dnešní cibulový tvar. Roku 1857 byl kostel opraven na útraty arcibiskupa a města. V roce 1887 vypukl ve městě požár, který zničil nejen samotné centrum Místku, ale poničil kostel natolik, že se střecha věže zřítila na kostelní loď a prorazila jí a shořelo věškeré vnitřní vybavení kostela. Po té věž získala provizorní kuželovou střechu. Tato byla poničena na konci 2. světové války, kdy si v ní udělali Němci pozorovatelnu a rozstřílena Rusi. Od roku 1947 má opět svou historickou podobu s lucernou. Po požáru byly sjednoceny fasády chrámu. V 70. letech 20.století prošel změnou interiér kostela podle II. vatikánského koncilu. Kolem kostela stál původně hřbitov obehnaný pevnou zdí. Na hřbitově stávala malá kaple P. Marie Čenstochovské, jejíž zvláštnost dlí v tom, že v ní byly po dobu stavby Nového kostela uloženy ostatky sv.Inocence. Později za vlády Josefa II. byla sekularizována a zbořena. Prostor kostela byl však velmi omezený a po vzniku kostela Všech svatých byl hřbitov přenesen k němu. Původní kostelní zvony padly poprvé za oběť požáru v roce 1887 a podruhé, když byly zrekvírovány pro válečné účely 1. světové války. Nové zvony byly bohužel opět použity tentokrát ve 2. světové válce. 9.10.1994 byly vysvěceny nové 3 zvony.

Text: historie
31.8. 2004 - Sv. Jakub (1998)

tianDe Praha

Místecký kostel sv. Jakuba dominující náměstí Svobody je nejstarším ze tří místeckých kostelů. Původní kostel, tehdy ještě zasvěcený sv.Mikulášovi byl z velké časti dřevěný. Jeho současná renesančně-barokní podoba s doznívajícími gotickými prvky a s dominující mohutnou věží je dílem mnoha přestaveb …
turistické - Sv. Jakub (1998)

Sv. Jakub Starší (Větší, syn Zebedeův, apoštol) – historie, legendy, atributy

Sv. Jakub Starší († 43 / 44) byl jedním z dvanácti apoštolů – učedníků Ježíše Krista. Jeho bratrem byl apoštol a evangelista Jan. Bratři pocházeli z rybářské rodiny (tetou jejich matky Salome byla Panna Marie), žijící v Betsaidě u Genezaretského jezera v Palestině. Ježíš Kristus je povolal, když sp…
historie - E. Horáková podle http://cs.wikipedia.org, http://catholica.cz
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu