zámek Kamenice nad Lipou

Městské muzeum Kamenice nad Lipou, Uměleckoprůmyslové museum v Praze

Graficke pismenko Podle pověsti byl v tomto málo zalidněném a drsném kraji vybudován v r. 1248 hrad a při něm osada doložená v l. 1267 až 1278, později město. Prvními známými držiteli hradu byli příslušníci rodu Benešoviců. Z nich vynikl v první polovině 14. století věrný straník královny Elišky a rádce jejího syna krále Karla IV., Dobeš (Tobiáš) z Bechyně a na Kamenici, připomínaný v l. 1317 - 1347. Poslední člen tohoto rodu, Zbyněk (1379 - 1389), byl synovcem jihočeského myslitele Tomáše ze Štítného. Od něhož si v r. 1318 pronajal statek Štítné.

 
Graficke pismenko Po Zbyňkově smrti (asi r. 1389) nebylo přímých dědiců a podle platných zákonů dvorský soud nakonec v r. 1393 uznal nároky Jana z Ústí a Vchyny z Paccova, kteří před dvěma roky koupili Kamenici od moravského markraběte Prokopa. Jeho syn Jan z Ústí se přidal k husitům. Pokus Oldřicha z Rožmberka o dobytí hradu r. 1420 ztroskotal. O pět let později se zmocnili Kamenice táboři pod vedením Bohuslava ze Švamberka.
 
Graficke pismenko Po skončení husitských válek zapsal král Zikmund r. 1437 Kamenici Janu mladšímu z Ústí. Po jeho smrti (po r. 1452) připadla Kamenice příbuznému Jindřichovi ze Stráže (+1466), po němž pak následoval jeho syn Jiřík (1457 - 1474). Sňatkem s Johankou ze Stráže dostal se na Kamenici Jan ze Šwamberka. Po Johančině smrti (r. 1495) prodal Kamenici Vlachyňovi z Leskovce. Po smrti jeho nástupce, příbuzného Jana Leskovce (r. 1543) a jeho dcery Magdalény (r. 1546) se mezi četnými příbuznými rozvinul spor o kamincké panství. Skončil rozdělením pozůstalosti v r. 1549. Kamenické panství, totiž hrad s dvorem a vsi Metánov, Vlásenici, Lhotku, Rodinov, Žďár, Vlčetín, Rosíčku, Pejhov (zaniklá), Vodnou, Bohdalín, Babín a dalších pět vesnic v té době pustých, převzal Zdeněk Malovec. Jeho syn Jan provedl přestavbu kamenického hradu v renesanční zámek vestavbou renesančních arkád po obvodu dvora (r. 1583). S Janových synem Michalem vymřela r. 1606 malovecká větev na Kamenici.
 
Graficke pismenko Michalova sestra Anna Magdaléna přivedla na zámek svého manžela Zikmunda Matěje Vencelíka z Vrchovišť, jenž po její smrti (r. 1615) převzal kamenické panství. Musel však předtím poskytnout manželčinu příbuzenstvu vysoké odškodné.
 
Graficke pismenko Vencelík byl hejtmanem Bechyňského kraje a dal se plně do služeb stavovského odboje jako válečný komisař. V r. 1619 byla Kamenice přepadena Dampierrovými vojáky, v následujícím roce řádila na kamenickém panství soldateska najatá českými stavy pod velením generála Petra Arnošta z Mansfelda. R. 1662 byl Vencelíkovi (+1623) veškerý majetek zabavena r. 1623 koupil kamenické panství Jindřich Paradies z Eshaida, původem Španěl.
 
Graficke pismenko Sedmdesát let vlády Paradiesů na Kamenici vyneslo těmto cizincům pověst utlačovatelů poddaných. Smutnou zásluhu měl na tom zejména poslední majitel panství Antonín Martin. Zrušil r. 1691 výsady, které udělil městu Kamenici jednak Jindřich ze Stráže (r. 1465), jednak Jan ze Šelmberka (r. 1495), a odňal jim hlavní zdroje příjmů (vaření piva aj.). Přes houževnatý odpor Kamenických dosáhl Paradies vymazání (r. 1691) zmíněných výsad ze zemských desk a ještě získal pro panství nárok na některé nové služby. Naproti tomu musel městu vrátit část neprávem zadržených peněz a některé pozemky.
 
Graficke pismenko R. 1692 koupil kamenické panství hrabě Jan Ezaiáš Hartig. Ani s ním neudělali Kameničtí lepší zkušenost. Po Janu Ezaiášovi Hartigovi nastoupil Jan Hubert, který přikoupil r. 1717 ke Kamenici statek Včelnici. Jeho dědičkou byla dcera Marie Terezie, provdaná hraběnka Golzová, za níž byla zahájena (r. 1744) větší přestavba jižního křídla zámku. Dělení pozůstalosti mezi její dcery Marii Annu Vratislavovou z Mitrovic a Marii Josefu Golzovou v r. 1769 předcházel odhad, v němž bylo také uvedeno, že velký sál v prvním patře není ještě dokončen a jeden ze dvou rondelů (bašt) je ve špatném stavu.
 
Graficke pismenko V r. 1799 koupil kamenické panství Jan Nádherný, který je v r. 1805 prodal hraběti Františku Sickingenovi. Za dalšího majitele (od r. 1806), pražského měšťana Jan Josefa Rilkeho došlo v r. 1808 k finančnímu úpadku, jehož vyrovnání se vleklo do r. 1835, kdy majitel obchodního domu ve Vídni Jakub Rudolf Geymüller jako hlavní věřitel zadlužené hraběnky Doroty Reyové, rozené Berteuilové, kamenické panství v dražbě koupil. Jeho potomci žili v Kamenici do r. 1945, kdy jim byl zámek zkonfiskován. V zámku byla zřízena dětská ozdravovna a při ní škola, veřejnosti byla přístupná jen zahrada. Roku 1998 jej převzalo Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze a zahájilo jeho rekonstrukci trvající až do roku 2004, kdy byl zámek otevřen veřejnosti. Ve třech prohlídkových trasách mohou návštěvníci obdivovat expozice majitele zámku Uměleckoprůmyslového muzea v Praze i městského muzea v Kamenici.

Text: historie
24.8. 2004 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, 1986 (doplněno redakcí hrady.cz)