Květnov, kostel Navštívení P. Marie

Graficke pismenko Kostel Navštívení P. Marie je jednolodní stavba s pětibokým presbytářem, gotickými okny a zrcadlovými sakristiemi po stranách kněžiště, který může pojmou až 1000 návštěvníků.

 
Graficke pismenko Původně stávala koncem 16. století na místě dnešního presbytáře malá gotická kaple. Ověřená zpráva z roku 1592 hovoří o  daru Adama a Margarety z Lobkovic, mešním rouchu s vyšitými jmény, znaky dárců a letopočtem. V roce 1669 byl do zbudované věžičky na hřebenu střechy instalován zvon s letopočtem 1524 ze saského Freibergu a vyzdoben oltář. V roce 1674 byl kostelík rozšířen, byla přistavěna sakristie, instalovány varhany a za dva roky rozšířen pozemek kostela.
 
Graficke pismenko Hranolovitá věž byla na jižní stranu kostela přistavěna roku 1685 a současně byl pořízen ještě druhý zvon.
 
Graficke pismenko Roku 1695 věnovali jezuité kapli kazatelnu. V roce 1697 měl již kostelík současnou podobu (kromě věže), a byl vyzdoben slunečními hodinami. Poslední významnou barokní přestavbou prošel kostel po polovině 18. století, přistavěno bylo také venkovní schodiště a ohradní zeď. K renovaci došlo naposledy v roce 1988.
 
Graficke pismenko Zajímavostí je hlavní oltář zdobený bohatě akantem s granátovými jablky, datovaný kolem roku 1700, boční rokokové oltáře z 18. století jsou zasvěceny sv. Anně a sv. Janu Nepomuckému a 60 cm vysoká, pozdně gotická dřevěná socha Panny Marie Samodruhé se snědou tváří a mírně rozpjatýma rukama z doby kolem roku 1450 (nyní deponována mimo kostel).
 
Graficke pismenko Proti hlavnímu vchodu do kostela je renovovaná kaple narození Panny Marie, v níž na kamenné soše Panny Marie Samodruhé je vyryt nápis Mater Dei 1641. Kaple na prostranství za kostelem mívala název Sunderkapelle-kaple hříšných a je podle letopočtu na oltářním kameni z roku 1768.
 
Graficke pismenko Chomutovská Heimatskunde z roku 1898 popisuje početná procesí, přicházející v prvních třech červencových nedělích do Květnové ze širokého okolí i z mnohem větší dálky. Poutníci přicházeli s prapory, mariánskými obrazy a často i s hudbou. O poutních nedělích kostel zdaleka nestačil pro tak velké množství věřících. V té době stály ve vsi i podél cesty, vedoucí ke kostelu, dřevěné boudy s nejrůznějším zbožím i různými atrakcemi. Procesí se ale konávala i jindy, např. pravidelně 15. 8. z Blatna.

Text: historie
22.7. 2004 -