Graficke pismenko Uprostřed Českomoravské vrchoviny stojí na nepříliš vysokém skalnatém návrší, ohraničeném u paty cestami z Nedvědice do Věžné a do Bystřice nad Pernštejnem, mohutný pozdně gotický hrad Pernštejn. Jeho založení je však starší. Z přídomku "z Pernštejna", který se objevuje v listinách koncem 13. století, Ize usoudit, že již v této době existuje hradní jádro. Nebylo jistě rozsáhlé, mělo však, jak je dodnes patrné, věž i palác. Věž kruhového půdorysu, zvaná Barborka, byla vysunuta ke straně předvídaného útoku a natočena k ní výhrůžným břitem. Byla původně nižší a stála volně, obtočena jen okružní hradební zdí s ochozem. Se sousedním palácem, rovněž samostatně stojícím, byla spojena patrně visutým můstkem. Tuto podobu, připomínající větší tvrz, nepodržel ovšem Pernštejn dlouho. Už ve 14. století vznikla přístavba v severovýchodní části hradního území, která značně změnila dosti rozsáhlé nádvoří a dala základ k vytvoření druhého obytného traktu.

 
Graficke pismenko Největší stavební ruch však nastal na hradě až v 15. a počátkem 16. století. Vynutil si jej stále rostoucí význam pernštejnského rodu. Ze soukromého hradu, nenáročného rozlohou i výstavbou, se stalo důležité politické a správní středisko a representační panské sídlo. Je nesnadné přesněji stanovit, na kterém místě stavební úpravy začaly. Snad byl ještě za života Viléma z Pernštejna (r. 1422) rozšířen palác a jižně od něho zřízeno nové nádvoří. Jistě však již v prvních desetiletích 15. století vznikla první přístavba vně ohradní zdi (v místech mohutného opěrného pilíře) a v krátkých intervalech další obytné budovy, které pronikavě změnily tvářnost Pernštejna. Zakrytím válcové věže s břitem ztratil hrad svůj hrdý až útočný ráz a změnil se v opevněné obydlí. I na opačném konci se hrad rozrůstal. Na zmíněném nádvoří vznikla koncem 15. století mohutná stavba representačního charakteru s největší místností hradu, s tzv. rytířským sálem. Rovněž na sklonku 15. věku vyrostla na této hradní straně první hranolová věž, která sice měla i obrannou funkci, byla však vyhrazeno převážně obytným účelům
 
Graficke pismenko Do pokročilého a pozdního 15. století spadá také vznik větší části jednoduchého, ale velmi účinného opevnění. Vnitřní pás hradeb, obíhající celkem souvislý parkán, vytvořily spojovací hradební zdi vložené mezi dvě válcové věže, věžovitou čtvrtou bránu a velkou, samostatně stojící hranolovu věž, původně vyšší a spojenou s hradem dvěma visutými můstky. Od nejbližšího okolí byl tento pás hradeb oddělen hlubokým okružním příkopem, přes který vedl padací most čtvrté brány. Předsunuté opevnění se pak soustředilo jen ve směru očekávaného útoku. Hradbou i příkopem navázalo na vnitřní obranný pás a šlo po šíjí daleko dopředu, až k polokruhávé baště u první brány. Zahrnovalo v sobě několik pevnostních útvarů, z nichž nejúčinnější byl barbakan. Byl opatřen v prvním poschodí řadou střílen rozestavěných tak, že umožňovaly obranu v širokém úhlu.
 
Graficke pismenko Rovněž v 16. století se na Pernštejně stavělo. Jako předchozí přístavby sledovalo i nejnovější stavební podnikání odstranění strohého obranného charakteru hradu. Mělo dobudovat stále sice ještě opevněné, především však pohodlné sídlo, které mělo důstojně reprezentovat rostoucí význam Pernštejnů. Patrně ještě v první čtvrtině století byla dokončena stavba knihovny a dalších obytných místností v místech nynější tzv. černé brány, která využila stavebně hradební zdí i jedné zdi první hranolové věže. Tento nový trakt, prolamující půdorysnou uzavřenost vnitřního hradu, nebyl však jíž jen neorganickým účelovým přiřazením nových prostor. Jako první sledoval v značné míře výtvarné zřetele, především v půdorysné pravidelnosti a v symetrickém řešení obou volných průčelí. Současně s jeho přístavbou bylo provedeno několik menších stavebních úprav, jimiž byl stavební vývoj hradu v podstatě skončen.
 
Graficke pismenko Ačkoliv hrad Pernštejn je zajímavý především svým složitým stavebním vývojem, který sledoval pozvolnou přeměnu středověkého hradu v novověký opevněný zámek, nechybějí mu zajímavé a výtvarně velmi hodnotné architektonické detaily ani kvalitní sochařská a malířská výzdoba. Vedle pozdně gotické sklípkové klenby, kterou Ize nalézt i na jiných pernštejnských stavbách (Kunětická Hora Pardubice), vynikají přesně opracovaná mramorová ostění oken a dveří, pocházející většinou z rozhraní gotiky a renesance, a stejně pečlivě opracované krakorce nejrůznějších tvarů, nesoucí arkýře a ochozy. Z plastické výzdoby jsou pozoruhodné štukové reliéfy v rytířském sále z doby kolem roku 1700, pomník majitele hradu I. Schröffla z roku 1806 a F. Schröffla z let 1807–8 v hradní zahradě, oba od Ondřeje Schweigla. Z malířské výzdoby jsou vedle několika kvalitních obrazů v galerii cenné nástěnné malby v ložnici a v tzv. čínském salónku, pocházející asi z 60. let 18. století, a nástropní a nástěnné malby v kapli Obrácení sv. Pavla, malované v roce 1716 F. J. Ecksteinem.

Text: historie
28.5. 2002 - ZDENĚK KUDELKA


Zavřít reklamu
*