hrad Ostrý

Scharfenstein, Šarfenštejn

Graficke pismenko Zříceniny hradu Ostrého, zvaného též Scharfenstein či Šarfenštejn, stojí nad obcí Františkovem nad Ploučnicí v údolí řeky Ploučnice mezi Českou Lípou a Děčínem. U Františkova je toto údolí zúženo dlouhým skalnatým ostrohem jazykovitého tvaru, který vybíhá ze severních úbočí k jihu až nad řečiště. Hrad stával na konci ostrohu, obtékaného ze tří stran Ploučnicí, na skále vyčnívající asi 50 m nad její hladinu. Ovládal jak údolí Ploučnice, tak zejména starou obchodní stezku, jež tudy procházela.

 
Graficke pismenko Ostroh, na němž byl hrad vybudován, je z olivinického čediče, jenž sloužil i jako stavební materiál pro hradní zdivo. Tvar ostrohu dal hradu i jméno. Přístup k němu byl pouze ze severní strany a ztěžovaly jej tři dosud zřetelně patrné příčné hluboké příkopy. Mezi nimi jsou dvě vyvýšená skalnatá prostranství, na nichž zřejmě původně stávaly hospodářské budovy tvořící předhradí.
 
Graficke pismenko Za třetím příkopem, na vyvýšeném a mohutném skalním bloku, leží jádro starého hradu. Na pravé straně cesty se tyčí veliký nárožní zděný pilíř, u něhož zřejmě bývala brána. Za ním se vstupuje do prvého nádvoří, na němž při levé straně stávaly patrně obytné budovy. Dále k jihu, na vrcholu skály, stojí dosud mohutně působící zbytky hradní věže válcovitého tvaru, z níž zůstala zachována jen její spodní část asi 8 m vysoká. Věžní zdivo je 3 m silné a uvnitř věže je volný kruhovitý prostor o průměru 180 cm. Za věží se prostírá nevelké druhé nádvoří, jež má na jižní straně dosud mohutné zbytky hradního zdiva asi 160 cm silného. Dále směrem k jihu, nad zákrutem řeky, byl hrad uzavřen další půlkruhovitou zdí, jež vytvářela jakési předpolí.
 
Graficke pismenko Zmíněné jádro hradu bylo ohrazeno zdmi přiléhajícími těsně k okrajům náhorního prostoru ostrohu. Délka hradního jádra je asi 95 m a největší šířka 25 m. Celý tento prostor je dnes poměrně značně zarostlý stromy i keři. Základy zdí jsou však většinou jasně patrné. Na prvém nádvoří, pod skálou, na níž je postavena věž, jsou zbytky staré studny či cisterny na dešťovou vodu.
 
Graficke pismenko Hrad Ostrý vznikl na území, jež původně patřilo k rozsáhlému okruhu děčínského královského hradu. Jako královský kastelán na Děčíně se k r. 1220 připomíná Markvart. Snad on sám či jeho stejnojmenný syn pak vybudoval kolem r. 1230 hrad Ostrý. V listinách se však poprvé připomíná až r. 1268 a to ve jménu svědka na listině Přemysla Otakara II., jež znělo Marquardus de Sarfnstain. Není zcela jasné, zda Markvartici byli původně vlastníky Ostrého, či jeho královskými správci. Za vlády Přemysla Otakara II. byl však Ostrý statkem královským. Po jeho tragické smrti v bitvě na Moravském poli r. 1278 byl Ostrý zastaven spolu s Děčínem a jinými severočeskými hrady a městy markrabímu Otovi Braniborskému za náhradu 20 000 hřiven stříbra. Tato zástava, jež dokazuje tehdejší značný význam Ostrého, byla r. 1283 zrušena a téhož roku mladý král Václav II. daroval Ostrý jako léno dalšímu příslušníku rodu Markvarticů, Janu z Michalovic.
 
Graficke pismenko K Ostrému tehdy patřila celá východní část původního děčínského hradního okruhu, tedy území, které po pravé straně Labe sahalo až za dnešní státní hranice do SRN, na východě za Benešov nad Ploučnicí, (Českou) Kamenici a Chřibskou a na jihu až k Těchlovicům u Labe. Na celém tomto území, které bylo jen řídce osídleno slovanským obyvatelstvem, rozvinuli Michalovici čilou kolonizační činnost, za níž vedle značného počtu vesnic vznikla i města Benešov nad Ploučnicí a Kamenice.
 
Graficke pismenko Michalovici vlastnili hrad Ostrý do r. 1406, kdy ho koupil jejich příbuzný Hynek Berka z Dubé a na Honštejně (v Sasku). V l. 1432–1437 držel Ostrý Heník z Valdštejna, pak znovu Berkové z Dubé a poté děčínští Vartemberkové. Za dlouholeté války mezi Vartemberky a dolnolužickým šestiměstím byl Ostrý na podzim 1445 po čtyřdenním obléhání Lužičany dobyt a jeho dřevěné části vypáleny. Hrad byl poté sice ještě obnoven, ale svůj dřívější význam postupně ztrácel, neboť sloužil již jen jako sídlo panských purkrabí. Podstatně se ztenčilo i území, které ke hradu tehdy patřilo. Již dříve se oddělila panství Honštejn, Vildštejn, ležící v dnešním Sasku, a na našem území v první polovině 15. století panství kamenické a pak i benešovské, k němuž Ostrý v první polovině 16. století patřil.
 
Graficke pismenko Již v r. 1515 je Ostrý v pramenech označován za pustý, a když nedlouho poté rozšířil Bedřich ze Salhausenu benešovský horní zámek, stal se Benešov střediskem původně osterského panství. Ostrý pak sdílel se sousedním stejnojmenným dvorem další osudy s benešovským panstvím.
 
Graficke pismenko V r. 1607 se hrad Ostrý znovu připomíná jako pustý. R. 1816 prodal hrabě Thun-Hohenstein zříceninu se sousedním dvorem a statkem městu Benešovu nad Ploučnicí za 180 000 zlatých. V r. 1896 byly na hradě prováděny restaurační práce, pak však znovu pustl a dnes je to již jen zřícenina.

Text: historie
15.8. 2008 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1984