Graficke pismenko Hrad Ostromeč stával na nejvyšším místě ostrohu nad ústím potoka Mastníka do Vltavy, kde na západní a východní straně spadá terén příkře do meandrových údolí obou vodních toků. Ješté v první polovině 19. století zde byly zřetelné zbytky zdiva, později zůstaly už jen sutiny a prohlubeniny na místě, kde hrad stával. Také příkop už není patrný; navíc je vše zarostlé křovisky.

 
Graficke pismenko Kdo a kdy založil hrad Ostromeč, není známo. První zpráva o Ostromeči je z r. 1419, kdy nedaleko odtud došlo 4. listopadu k první husitské bitvě (snad u Nahorub), není však jasné, zda se tato zmínka týká již hradu nebo jen ostrohu. Stál-li tehdy již hrad, patřil patrně některému vladykovi z nedalekého sídla Hradnice, které bylo jižně odtud, na místě nynější stejnojmenné samoty. V l. 1375–1389 držel Hradnici Bohuslav ze Suchdola, jenž se až do r. 1417 připomíná také na hradě Kozím hřbetu. Šlo-li v r. 1419 jen o ostroh nebo horu Ostromeč, pak tu opevněné sídlo vzniklo až po 13. červenci 1424, kdy táboří vedení Janem Hvězdou z Vícemilic obsadili horu Ostromeč a zřídili zde opěrný bod pro vojenské akce v okolí. Odtud potom podnikali nájezdy proti nepřátelům kalicha. V r. 1428 však přepadli Ostromeč Bechyňští a hrad pobořili. Po potrestání Bechyně táboři Ostromeč znovu opevnili a jejich hejtmanem se tu stal Mikuláš z Padařova; po nezdařeném tažení proti hradu Zvíkovu v r. 1429 se stal hejtmanem na Hradišti hory Tábor. Na Ostromeči ho vystřídal hejtman Filip z Padařova, který je rovněž znám jako odvážný válečník; zúčastnil se například velkého tažení táborů do Rakous a do Uher r. 1430. Za něho byla na Ostromeči opisována bible, která je dnes uložena v univerzitní knihovně ve Vídni (tzv. Padařovská). Táboři drželi Ostromeč i po Lipanech (1434) a odtud nadále ovládali celý kraj. Dne 17. března 1435 oblehla hrad zemská hotovost pod vedením Hynka Ptáčka z Pirkštejna, ale marně ho dobývala. Teprve 22. května se vyhladovělá posádka vzdala pod podmínkou volného odchodu do Tábora. Hrad byl vypálen a rozbořen, jeho zboží připadlo ke Konopišti.
 
Graficke pismenko Na jaře 1450 dal Zdeněk Konopišťský ze Šternberka Ostromeč znovu opevnit a podnikal odtud záškodnické výpady proti táborské jednotě. Zvláštní význam měl hrad Ostromeč v domácí válce jednoty zelenohorské, vedené Zdeňkem Konopišťským proti králi Jiřímu z Poděbrad. Ostromeč se tehdy stal vážnou vojenskou překážkou v dovozu zásob do Prahy i opěrným bodem proti odpůrcům jednoty. V r. 1471 se sice zemský sněm usnesl, aby byl Ostromeč zbořen, ale ani tentokrát nebylo obléhání úspěšné. Ve šternberském majetku zůstal Ostromeč až do r. 1542, kdy Adam ze Šternberka zastavil pustý hrad s vesnicemi Hanušovi z Říčan. Ostromeč tedy zřejmě nebyl za Šternberků obýván a zpustl. Situace se nezměnila ani za nového držitele Hanuše z Říčan, ani za jeho syna Jana mladšího z Říčan na Kosově Hoře. Ze zástavy vyplatil Ostromeč Adamův dědic Jan ze Šternberka, ale už v r. 1571 prodal pustý hrad s příslušenstvím Adamu Řepovi z Neveklova na Tloskově.

Text: historie
30.4. 2009 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1985

tianDe Praha

Počátky hradu nejsou uplně jasné. Oldřich z Hradnice píše roku 1369 o Hrádku, snad to je práve Ostromeč. Objekt je na počátku 15. století uváděn jako pustý. Roku 1424 zde postavili nový hrad husité, roku 1428 byl pobořen. Poté opět obnoven a v roce 1435 Hynkem Ptáčkem dobyt a pobořen. Zdeněk Konopiš…
historie - Durdík, Úlovec
Hrad sestává z několika vzájemně oddělených částí. Na nejvzdálenějším (severním) konci ostrožny je malé hradní jádro obklopené příkopem, v jehož středu jsou pozůstatky budovy a masivní hradby. Názory odborníků na jeho stáří se různí. J. Úlovec jej spíše pokládá za sídlo zmiňované jako Hradnice a čas…
popis - Ivka
© Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
, RSS, Vaše oblíbená místa,
Zavřít reklamu