Hamr v Kovářově údolí

Graficke pismenko Kolem r. 1900 založil strojník Juliu Kolář výrobnu ozubených kol a pilníků s pohonem strojů vodním kolem. Kolo pohánělo i dynamo 60 V, které vyrábělo elektřinu pro strojírnu a obytné prostory. V podnikání pokračoval Václav Kovář, po kterém se jmenuje údolí.

 
Graficke pismenko Vodní mlýn koupil r. 1938 koželužník Hlobil, který zde provozoval své řemeslo a kolo zajišťovalo pohon pro výrobu elektřiny. Po r. 1945 byl mlýn znárodněn a stroje byly prodány do sběru.
 
Graficke pismenko Po r. 1989 byl polorozpadlý mlýn vrácen v restituci a r. 2007 ho koupil kovář Daniel Hlobil (shoda jmen) s úmyslem mlýn a kovárnu zrekonstruovat. Byla ustanovena obecně prospěšná společnost „Kovářovo údolí“, která si klade za cíl rekonstrukci starého mlýna a kovárny a propagace starých řemesel.
 
Graficke pismenko Samotné vodní kolo je unikátní konstrukce. Voda ho poháněla zespodu a otáčky se přenášely tzv. Ewartovým řetězem (zvláštní typ článkovaného řetězu používaného u speciálních převodů) na další zařízení. Svou konstrukcí odpovídá toto kolo tzv. Zubbingerovu kolu, které se vyznačovalo lepším nátokem vody na lopatky a snížením ztrát třením vody.

Text: historie
24.9. 2011 - Zdroj: David Varner a další