Graficke pismenko Podle nepotvrzené domněnky stála v Lipové již v 1. pol. 14. století tvrz, o této stavbě však nejsou žádné písemné zprávy. Osada Lipová se prvně připomíná r. 1418, založena byla však v době vrcholící kolonizace na konci 13. stol. nejvyšším pražským purkrabím Hynkem Berkou z Dubé. Roku 1485 koupil panství rytíř saského původu Hugolt ze Šlejnic. Šlejnicové panství zvelebili a postavili zde zámek. Renesanční stavba staršího zámku v Lipové vznikla, podle regionálního historika J. Fiedlera, někdy na přelomu 15. a 16. století, podle A. Sedláčka až po r. 1566, kdy se po smrti Jiřího Šlejnice dělil majetek mezi jeho 4 syny, a Lipovou jako samostatné panství získal Jan ze Šlejnic, který se zde usadil. Pravděpodobná je spíše druhá varianta. Šlejnicové se zadlužili a roku 1602 prodali panství rodu Kinských. Protože se však Vilém Kinský ze Vchynic účastnil valdštejnského spiknutí (r. 1634 zavražděn v Chebu), byl jeho majetek r. 1634 zkonfiskován. Zámek dostal od české komory hrabě Volf Mansfeld. Po smrti jeho syna Karla Adama r. 1662 zdědila lipovské panství Marie Markéta, provdaná Slavatová z Chlumu (dcera Kristiny Alžběty z Mansfeldu). Za ní vypuklo na panství velké nevolnické povstání na jaře r. 1680, kdy se před zámkem shromáždili nespokojení poddaní. Zámku se ale nezmocnili, a shromáždění rozehnalo vojsko. Roku 1696 prodala Marie Markéta Slavatová lipovské panství své dceři, Marii Anežce, provdané Salm-Reifferdscheidové. Po výstavbě nového zámku Leopoldem Antonínem Salm-Reifferscheidem v letech 1737-39 sloužil starý zámek již jen jako jeho hospodářské stavení - v letech 1740 - 1742 byl upraven na pivovar, sýpku a byty zaměstnanců. Stavebními úpravami ztratil renesanční zámek zcela svůj původní ráz. Po druhé světové válce se stal zámek majetkem státu, a neudržován postupně zchátral. V 70. letech 20. století byla zámecká budova již zcela zpustlá. Budova vč. celého dvora poté zanikla při demolici.

Text: historie
5.7. 2013 - E.H. podle Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 3., kolektiv autorů, nakl. Svoboda 1984